Domů     Boskovice: Hřeben ptáčníka Velena
Boskovice: Hřeben ptáčníka Velena

Pokud se vydáme do města Boskovice, máme jako málokde na vybranou. Navštívíme raději zdejší hrad, nebo si vybereme zámek? Ztrácet čas vybíráním je ale zbytečné. Za prohlídku totiž rozhodně stojí obojí.

Vznik boskovického hradu se poněkud ztrácí v mlhách historie. Pravda, existuje pověst, podle níž ho založil bývalý ptáčník Velen, který zachránil brněnského knížete zbloudivšího v lesích při honu na kance a ještě ho ochotně učesal vlastním hřebenem.

Dostal za to rozsáhlé území i s kopcem, na němž pak hrad vybudoval. Opevněné sídlo podle historiků vzniklo nejspíš v první polovině 13. století a během své existence se v něm vystřídalo šest šlechtických rodů.

Hrad postupně procházel mnoha úpravami, nejprve ve stylu pozdní gotiky, později v renesančním slohu s cílem vytvořit pohodlnější příbytek.

Jak na hradě šlapali vodu

Když pak hrad na konci 17. století získali Dietrichsteinové, už pro ně příliš neznamenal. Co představovalo pohodlí v renesanci, teď už nestačilo, a tak dali páni přednost městské komfortní rezidenci, v níž dnes sídlí muzeum.

Hrad o rozloze 64 arů začal chátrat, zakrátko přišel o střechu a proměnil se ve zdroj stavebního kamene pro panské domy v Boskovicích.

Do dnešní doby se tak zachovalo už jen torzo kdysi monumentálního paláce se skvělým výhledem do okolí a okrouhlá věž s renesančním cimbuřím.

Cennou součástí areálu je 26 metrů hluboká studna s unikátním šlapacím mechanismem z 18. století, jediným funkčním v celé republice.

Nedaleko hradu pak stojí stará bašta, původně patrně součást předsunutého opevnění, které mělo hlídat hrad ze strany příliš otevřené do krajiny. Ani u ní ovšem přesně neznáme datum jejího založení.

Není vyloučeno, že je mnohem starší než sám hrad a je pozůstatkem původní tvrze.

Boskovický hrad. FOTO: Mardoko - CC BY-SA 4.0
Boskovický hrad. FOTO: Mardoko – CC BY-SA 4.0

Turci na buvolích kůžích

Pokud jsme se dostatečně pokochali výhledem a prozkoumali neopakovatelnou kombinaci stavebních stylů boskovického hradu, můžeme se přesunout k neméně atraktivnímu cíli – empírovému zámku.

Na tomto místě kdysi stával starý dominikánský klášter, který byl ale za vlády Josefa II. zrušen a Dietrichsteinové ho přestavěli na zámek. A vzali to skutečně důkladně.

Celý areál od základů přebudovali na čtyřkřídlou empírovou budovu a vnitřním arkádovým dvorem, vnitřní prostory pak vybavili třeba monumentální vstupní halou s trojramenným schodištěm lemovaným mramorovými bustami.

Největší místností zámku se stal Velký sál zaujímající dvě podlaží, v němž i dnes můžeme obdivovat původní šachovnicovou podlahu z roku 1830. Za povšimnutí rozhodně stojí také Salón bitev s rozměrnými výjevy z protitureckých válek malovaných na buvolích kůžích.

Barokní knihovna obsahuje přes 11 tisíc svazků a nechybí v ní ani vzácný měděný glóbus hvězdné oblohy ze 17. století. Výjimečná je rovněž zámecká kaple, která vznikla z části původního klášterního kostela a zaujme mimo jiné valenou klenbou s lunetami.

Samozřejmě u zámku nesmí chybět ani park, a to boskovičtí splnili do puntíku. Je rozdělen na dvě části.

Zatímco jižně od zámku procházíme spíše přírodním lesoparkem, na východní straně najdeme jízdárnu se stájemi v novogotickém stylu s lomenými okny a kamenným cimbuřím nebo skleník s prosklenými arkádami, dnes využívaný k výstavám a kulturním akcím.

Foto: Creative Commons, úvodní foto: Lasy – CC BY 3.0

Foto:
Štítky:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz