Kdybychom spatřili hrad Svojkov v dobách jeho největší slávy, asi bychom ani nedokázali rozeznat, co je ještě skála a co už uměle dostavěná zeď. Tak dokonalé bylo propojení přírody a lidského výtvoru.
Kdy přesně skalní hrad Svojkov vznikl, o tom přesný doklad nemáme. Víme ale, že už v roce 1355 existoval pán Jaroslav ze Svojkova, takže v té době už se hrad na 17 metrů vysokém pískovcovém sloupu u
Vítali příchozí a odrazovali cizince. Městské brány jsou chloubou středočeských měst
Stejně jako dnešní bezpečnostní rámy a kamery střežily vstupy do hradů a měst brány. Jejich podoba musela budit respekt, ale zároveň ukazovat zámožnost obyvatel žijících za hradebními zdmi. Především pak městské brány si zaslouží náš obdiv. Už jen proto, že do dnešních dní jich přetrvala jen hrstka.
Mít opev
Hrad Kámen téměř dvě století vlastnil český rod Malovců. Jeden z jeho nejvýznamnějších příslušníků, rytíř Jan Kryštof Malovec z Malovic hrad vlastnil od roku 1640 a věnoval se jeho přestavbám, například se postaral o vznik jižního obytného křídla a vstupní věže.
Obci ale na sebe zanechal ještě jednu památku. Na západním okraji vsi nechal vystavět raně barokní kapli Panny Marie Bolestné, v niž zř
Ne právě často máme příležitost prohlédnout si pamětihodnost starou dvacet milionů let. Pískovcová skalní města tvořená skalními bloky, stěnami či věžemi vzniklými zvětráváním různých typů hornin nám tu možnost nabízejí. Třeba Hruboskalsko v Českém ráji.
Až budeme Hruboskalsko hledat na mapě, nejprve najdeme Turnov a potom se blíže zorientujeme podle obcí Hrubá Skála, Sedmihorky a Kacanov. Přesně
Někdy před sto miliony let pokrývalo území dnešního Českého Švýcarska druhohorní moře. Když pak ustoupilo, zanechalo po sobě mnoho bizarních geologických útvarů, která pak ještě dotvořila eroze. Ten nejzajímavější čeká jen pár kilometrů od Hřenska.
Pískovcová skalní brána stála na svém místě už miliony let, ale pro lidi jako by dlouho neexistovala. Hustota osídlení nebyla velká a obyvatelé měli d
Historický skvost a dominanta města. Tak bychom mohli charakterizovat kapli sv. Kříže tyčící se na vršku v centru Pelhřimova. Po staletích dnes opět září novotou jako v době svého vzniku.
Už v roce 1671 stála na návrší dnes zvaném Kalvárie severozápadně od pelhřimovského centra kaplička, o jejíž vybudování se postaral tehdejší významný měšťan Jan Kryštof Blažejovský. Inspirací mu byly tehdy módní
Na hradech býváme zvyklí vídat expozice dobového nábytku, sbírek obrazů nebo kolekcí historických zbraní, o záplavách loveckých trofejí nemluvě. Hrad Kámen je samozřejmě má také, ale navíc se stal sídlem zcela jiného druhu exponátů. Sídlí v něm totiž Muzeum motocyklů.
Hrad Kámen i stejnojmenná vesnička pod ním pochází z poloviny 13. století a jméno mu dalo skalisko, na kterém se tyčí. Sledovat vš
Zámek v Nelahozevsi si v polovině 16. století nechal postavit královský poradce Florián Gryspek, Shromažďoval tu své sbírky, vybudoval klenotnici i knihovnu a proměnil Nelahozeves v kulturní centrum širokého okolí.
Posléze zámek získali Lobkowiczové, po válce byl znárodněn, ale šlechtickému rodu se v roce 1993 v restituci opět vrátil.
Dnes je veřejně přístupný a čeká nás stálá expozice ve dvan
Majestátní hrad Helfštýn v historii odolal obléháním a nikdy se ho nepodařilo dobýt. Za jeho pevné hradby se ale my dnes můžeme dostat velice snadno. Stále tu řinčí železo jako v dobách slavných bitev, ale my se rozhodně bát nemusíme.
Svým založením se hrad Helfštýn vlastně ani příliš chlubit nemůže. Rytíř Friduš z Linavy si ho ve 13. století postavil na pozemku cizího panství a ještě ho využíval
Hned několik předměstských gruntů skoupil na konci 16. století Hynek Bruntálský z Vrbna, aby mohl v Lipníku s pomocí italských mistrů vybudovat svůj vysněný zámek. Stavba si dlouho uchovala renesanční vzhled, a to až do novoklasicistní přestavby v polovině 19. století.
Zámek je obklopen krásným, veřejně přístupným parkem, původně ve francouzském, později v anglickém duchu, a dodnes v něm rostou