Vodní zámek Červená Lhota se nachází v jižních Čechách v okrese Jindřichův Hradec a to u vesnice stejného jména. Tak jako obdobně u řady jiných zámků, také zde v 15. století na jeho místě stála jen tvrz. Později byla přestavěna na zámek v renesančním slohu. Zajímavé je, že se původně jmenoval Nová Lhota. Majiteli zámku bylo několik šlechtických rodů. Svůj současný název Červená Lhota získal po

V jejím nitru prý odpočívá bájné vojsko rytířů vedené sv. Václavem, které vyrazí na pomoc ohrožené vlasti ve chvíli nejkritičtější a nastolí věčný klid a mír. Pověst vznikla patrně v 15. století, kdy bylo na úpatí hory za tajemných okolností poraženo nepřátelské vojsko. Na horu se můžeme vydat například cestou z Louňovic pod Blaníkem, která vede kolem pověstmi opředené Veřejovy skály. Právě tad

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník leží výrazný skalní útvar, zvaný Veřejova skála. Dle legend se právě zde nachází vstup do bájného podzemí hory, kde mají odpočívat blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř. Na Blaníku se nacházejí i kupy kamenů a tzv. Rytířské skály, které připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Podle nejnovějšího zkoumání jde o zbytky

Vrch Blaník je znám zejména díky legendě o blanických rytířích, které má z nitra hory vyvést kníže Václav, až bude českému národu nejhůř. Že jde jen o legendu? Proč se však v okolí hory ozývá nevysvětlitelné hučení, dunění a šum neznámých vod? Má jít o horu, která český národ zachrání v případě katastrofy. V Blaníku, nacházejícím se asi 10 km jižně od Vlašimi, spí údajně vojska spolu s českým kn

Asi kilometr od státního zámku Lemberk, se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní

Svatý Prokop – světec znázorňovaný nejčastěji jak pohání křížem ďábla zapřaženého do pluhu a oře s ním brázdu – má být podle legend tím, kdo vytvořil prazvláštní příkop dlouhý neuvěřitelných 21 kilometrů a široký od 14 do 20 metrů. Badatelé se nemohou shodnout na tom, kudy přesně brázda vedla – toto jsou hlavní dvě varianty.

Zachovalý hrad na vysokém ostrohu nad Sázavou skrývá podle pověstí hned tři pohádkové poklady. A to není všechno. Má tu dokonce být brána do jiných světů! Vede k ní prý tajemná podzemní chodba, kterou lze projít jen se znalostí správné šifry. Cinkot dukátů se rozléhá hradní komnatou. V mihotavé záři louče se rýsuje postava muže, shrbeného nad truhlou s penězi. Občas se bázlivě ohlédne za sebe.

Na zámku v Jindřichově Hradci se podle pověsti zjevovala bílá paní. Na nádvoří hradu prý rozdávala jednou ročně sladkou kaši. Bílá paní Markéta byla za svého života manželkou pána z Hradce. Na zámku se každoročně konají noční prohlídky plné bohatého programu. Budeme mít možnost navštívit setmělá nádvoří, černou kuchyni, kapli svatého Ducha nebo zámecký rondel. Svůj příběh nám bude vyprávět zámeck

Mnozí tvrdí, že jde o jedno z nejmystičtějších míst na celé Vysočině. V Pacově na Pelhřimovsku se nachází historický vojenský hřbitov, na kterém odpočívá 264 německých vojáků z druhé světové války, kteří zemřeli v zajetí. Většinu z nich ovšem nezabila kulka, ale nebezpečný tyfus. Těsně po skončení 2. světové války byl totiž u Pacova zřízen zajatecký tábor s otřesnými podmínkami k životu. Mohlo v