Vydejte se do uliček malebného města s historickým centrem s hradbami, radnicí a starými měšťanskými domy, prohlédněte si rozsáhlý zámek a nezapomeňte ani na okolí s řadou atraktivních skalních vyhlídek, s lázněmi a známým poutním místem Hejnice.
Jakmile se řekne Frýdlant, snad každému se jako první vybaví stejnojmenný zámek. Velkou pozornost si ale zaslouží i samotné město, které nabízí spoustu míst k navštívení. Za zmínku stojí i okolí Frýdlantu.
Rozhledny a skalní vyhlídky slibují neotřelou podívanou na krásy české krajiny a nabízejí nespočet tras milovníkům turistiky.
Město – hrdina
Historie frýdlantského kraje se začíná psát už od 6. století našeho letopočtu. Tehdy se zde začínají usazovat slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice.
V roce 1278 je poprvé doložena existence hradu, v téže době se začíná usídlovat obyvatelstvo kolem řeky Smědé a dává základ budoucímu městu. Rychle se rozrůstající osada je brzy povýšena na město přidělením městských privilegií.
Ve stejné době je Frýdlant obehnán hradbami, ale jeho budoucnost má být těžce zkoušena. Město zažívá několik ničivých požárů, které jsou rozdmýchány pod rukama husitů.
Naštěstí se z nich dokáže vzpamatovat a prožije několik klidných let, posléze se ale musí vypořádat s běsněním sedmileté války. Útrapám se Frýdlant nevyhne ani v dobách Napoleonovy největší slávy, tehdy čelí útrapám způsobených napoleonskými vojsky.
Genius loci
I přes pohnutou historii a ničivé požáry si Frýdlant zachoval četné památkové skvosty a při toulání se uličkami města máte pocit, jako by na vás dávné časy dýchaly z každého koutu.
Co by návštěvníkovi města rozhodně nemělo uniknout, je radnice města nacházející se na náměstí T. G. Masaryka. Podle některých zpráv měla ve Frýdlantu existovat radnice již v roce 1532. S největší pravděpodobností stála uprostřed náměstí, v místě dnešní kašny.
Bylo to zřejmě dřevěné stavení na kamenných základech a podle městských účtů měla dvě věže, velkou a malou se zvonem. Dnešní radnice se pyšní novorenesančním stylem a slouží hlavně turistům.
V přízemí budovy je situováno Turistické informační centrum a ve druhém patře se nachází Městské muzeum. Expozice muzea představuje historii města a množství exponátů spojených s venkovským i městským životem.
S ohledem na otevírací dobu lze vystoupat na radniční věž, jejíž ochoz nabízí výhled na celé město a panorama Jizerských hor.
Boží svatostánekTéměř magickou atmosféru zažijete při návštěvě kostela Nalezení sv. Kříže. Nejstarší svatostánek ve městě prošel nejrozsáhlejší rekonstrukcí v roce 1551 během působení italských stavitelů z Milána.
Nejoceňovanější památkou kostela je mauzoleum rodu Redernů, v němž je umístěn monumentální mramorový náhrobek z dílny Gerharda Heinricha z Amsterdamu. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších děl zaalpské renesance.
„Půjdem spolu do Betléma!”
Snad nejnavštěvovanější atrakcí ve Frýdlantu je však pohyblivý mechanický betlém, který vznikl pod rukama frýdlantského rodáka Gustava Simona. Ten práci na betlému věnoval více než 60 let.
Betlém se stovkou pohybujících se figurek lidí a zvířat je vystaven přímo v místnosti, v níž jeho tvůrce strávil velkou část života. Najdete jej nedaleko náměstí T. G. Masaryka, v Zahradní ulici za parkovištěm u pošty.
Frýdlantský velikán
Státní hrad a zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v severních Čechách. Představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku.
Hrad byl vybudován přibližně v polovině 13. století, již v roce 1881 byl zpřístupněn veřejnosti a stal se tak nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě.
Celý komplex se skládá z hradu s válcovou věží Indikou, zámecké kaple, renesančního křídla a nového, takzvaného kastelánského křídla zámku. V interiérech komplexu můžete vidět řadu exponátů, v hradní části se nachází početná sbírka dýmek, chladných a palných zbraní, ale také rozsáhlá barokní knihovna.
V zámecké části je umístěna sbírka obrazů známých českých a zahraničních barokních umělců nebo unikátní soubor hraček.
Opředen tajemstvím
Dominanta města (ano, řeč je stále o frýdlantském hradu a zámku) toho kromě poutavých sbírek slibuje daleko víc. Na své si přijdou i ti, kdo se zajímají o tajemno. Právě to je s hradním komplexem velmi úzce spjato.
Za zdmi majestátní stavby měla být praktikována černá magie a majitele hradního komplexu měl pokoušet samotný ďábel. Podle dobových klepů se pak za okny hradu zjevuje Kateřina z Redernu coby černá paní, pozoruje svá panství a hlasitě sténá.
Přinejmenším obdiv také vzbuzují hradní tajné chodby. Podle místních pověstí vedou až do Jizerských hor, konkrétně pod kaňon řeky Smědé na Hartu a do Skalního hradu nad Oldřichovským sedlem.
Raději na zlatavý mok
Těm, kteří se nechtějí bát, ale raději potěší své chuťové pohárky, zajisté udělá radost nově zrekonstruovaný pivovar. Vaření piva má ve Frýdlantu dlouhou tradici, která podle všeho sahá až do 14. století.
Pivo se dnes vaří na stejném místě, kde se vařilo už v 16. století ve vrchnostenském pivovaru. Návštěvníci se mohou zúčastnit 50minutové prohlídky, během níž poznají celý areál pivovaru včetně dosud nezrekonstruované části.
Dozvědí se něco o historii pivovaru a o tom, jak probíhala původní řemeslná výroba piva a jak se liší od té současné. Prohlídku je možné absolvovat také s degustací piv z ležáckých tanků.
Pro milovníky turistiky
Za dobrodružné objevování stojí okolí Frýdlantu, jež nabízí turistům pestrou škálu podívané. Mezi oblíbené výletní cíle patří rozhledny na Frýdlantské výšině a v Heřmanicích.
K místům, která první výletníci objevili už během 19. století, náleží také skalní vyhlídky Frýdlantské cimbuří, Ořešník a další.
Poznat byste měli i staré poutní místo Hejnice, přezdívané český Mariazell, a Lázně Libverda s unikátní výletní restaurací Obří sud, která tu stojí už od roku 1931.
TIP Redakce
Od roku 2017 je ve Frýdlantu obnovena křížová cesta. Křížový vrch, na kterém cesta leží, je zároveň maloplošnou přírodní rezervací. Mimo jiné zde totiž můžete vidět rozkvétat například ohroženou lilii zlatohlávek.
Rozloha rezervace je 10,5 hektaru ve výšce 320 až 381 metrů nad mořem. Na křížovou cestu v její polovině na Křížovém vrchu navazuje i další atrakce – Lesní naučná stezka.
Zámek jako skrýš Jantarové komnaty?
Už desetiletí dráždí hledače pokladů pomyšlení na legendární Jantarovou komnatu, unikátní historické dílo nezměrné hodnoty, ztracené po roce 1945. Když se objevily spekulace, že onu komnatu by mohly ukrývat útroby frýdlantského komplexu, lovci pokladů na něj okamžitě upřeli svou pozornost.
Odvahu k prozkoumání Frýdlantu našli dva pátrači z Německa, Erich Stenz a Georg Mederer. Ti byli skálopevně přesvědčeni, že se nalézá ve sklepeních zámku.
Hledači se odvolávali na svědectví zámecké kuchařky, která údajně za války viděla z oken kuchyně vykládat bedny a nosit je do sklepení. Jejich tvrzení však nadobro vyvrátil průzkum povolený v roce 2014. Stenz a Mederer se však nehodlali tak lehce vzdát.
„Zjištěním byli velmi zklamaní a začali si určovat další místa průzkumu. To ale není možné, ve smlouvě měli definovaná jen místa, která si už prověřili a nic nenašli.
Nato odešli a ani nás nepozdravili. Od té doby začala z jejich strany dehonestující mediální masáž,“ vzpomíná kastelánka na rozklíčování jantarové záhady.
Foto: Město Frýdlant
