Hrad s bohatou historií, opředený pověstmi a doslova napěchovaný unikátními sbírkami vzdělaného rodu Berchtoldů, takový je monumentální Buchlov, který se na kopci nad Buchlovicemi tyčí už osm století.

Hrad Buchlov byl už od svého založení na počátku 13. století významný. Ležel na strategickém bodě v krajině, a tak byl nejen obrannou pevností, ale i přirozeným správním centrem širokého okolí.

Jeho důležitost podtrhovalo i udělení významné královské soudní pravomoci, takzvaného loveckého práva. Pod tento všezahrnující pojem se vejde nejen právo trestat pytláctví a nedovolený rybolov, ale později i veškeré zločiny, spáchané na zdejším panství. Mezi takové patřilo kromě vražd či loupeží dokonce i čarodějnictví.

Nejstarší částí hradu se stal palác se dvěma obrannými věžemi, obytným mázhauzem a kaplí.

I když se v pozdějších staletích majitelé pokoušeli hrad přizpůsobit potřebám doby a renesančnímu slohu v polovině 16. století, nebo ještě modernějším trendům v 18. století, Buchlov jako strohá středověká pevnost všem pokusům proměnit ho v komfortní sídlo odolával.

Naopak majitelé posilovali jeho pevnostní charakter v době hrozícího tureckého nebezpečí, a vybavili ho proto dalším nádvořím s věžovou bránou a bastionem – částí opevnění, vystupující z linie hradeb, a umožňující tak ostřelování nepřátel do více stran.

Osudným pro Buchlov se stalo až vybudování honosného zámku ve stylu italské barokní vily v Buchlovicích na počátku 18. století. Majitelé od té doby dávali přednost pohodlí a raději přebývali tam.

Muzeum místo bydlení

Naštěstí ale hrad nepostihl osud mnoha dalších, které nezájem majitelů odsoudil k zapomenutí a chátrání. Rod hrabat Berchtoldů do něj naopak soustředil mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky přírodnin a historických předmětů, a proměnil ho tak v rodové muzeum.

Leopold Berchtold na konci 18. století procestoval Evropu, severní Afriku, Malou Asii a Palestinu, jeho nevlastní bratr Bedřich o pár let později kromě toho navštívil i Brazílii.

I když velkou část svých nashromážděných sbírek věnoval Národnímu muzeu, pro domácí expozici na Buchlově zbylo dost a dost.

Vydejte se po Buchlovské spirále

Není divu, že když Buchlov v roce 1945 přešel do rukou státu, byl ihned zařazen do souboru památek I. kategorie. Hradu dnes vévodí věž, vysoká 35 metrů, která se díky otevřené vyhlídkové ploše o čtvercovém půdorysu proměnila ve vyhledávanou rozhlednu.

Je prý z ní za dobrého počasí možné dohlédnout až do Vídně.

Buchlov nabízí několik prohlídkových tras, které zavedou návštěvníky jak do gotických, tak renesančních prostor, předvedou rodinné sbírky Berchtoldů a jejich egyptologické kuriozity a nevynechají ani kolekci středověkých deskových maleb, zbrojnici, knihovnu, černou kuchyni nebo přírodovědné sbírky cestovatelů Leopolda a Bedřicha Berchtoldových z přelomu 18. a 19. století.

Speciální prohlídkový okruh Buchlovská spirála pak umožňuje navštívit i jinak nepřístupné prostory hradního parkánu.

Andělé z pergamenu ochraňují hrad

Berchtoldové patřili k obdivovatelům okultismu, a tak v jejich sbírkách najdeme magické předměty, lektvary, amulety, talismany a spiritistické knihy, Pořídili si i pergamen se jmény andělů, který měl ochraňovat hrad před zlými mocnostmi.

Na hradě se prý odehrávaly různé magické rituály. V takzvaném pokoji mrtvých, kde bývali vystavováni zesnulí před pohřbením, můžeme dodnes spatřit největší kuriozitu buchlovského zámku – egyptskou mumii.

Na hrad se dostala v roce 1828 jako svatební dar a pozdější výzkumy prokázaly, že nejde o pozůstatky muže, ale dcery kněze Psamteka z egyptského města Mendés.

O mumii se říká, že vyzařuje silnou negativní energii a citlivým lidem se nedoporučuje v pokoji setrvávat delší dobu.

Lesní procházka k Barborce

Na místě původního gotického kostelíka na vedlejším vrchu Modla přibližně kilometr od hradu vznikla v roce 1673 kaple svaté Barbory, lidově řečená Barborka.

Sloužila jako rodová hrobka pro majitele zdejšího panství, ale kromě nich tu spočívají i ostatky soudů a poustevníků řádu sv. Františka, kteří se o kapli starali až do 30. let minulého století. Stavitelé chytře využili některých prvků z původního kostelíka.

Kaple křížového půdorysu a se třemi oltáři nese charakteristickou kopuli. Původní gotickou sochu Madony už tu ale dávno neuvidíme, protože se stala součástí sbírek hradu Buchlova.

Ke kapli nás dovede od hradu zelená turistická značka, můžeme si ale na hradě zajistit i průvodce, který nás na místo dovede s patřičným výkladem. Dodnes se u Barborky konají poutní bohoslužby na svátky Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.

Lípa rozhoduje o životě a smrti

Ty, kteří na každém středověkém hradě vyhledávají tamní pověsti, můžeme potěšit příběhem vztahujícím se k lípě na třetím nádvoří. Ta prý kdysi dávno, zhruba před 400 lety, prokázala nevinu zbrojnoše Vlčka nařčeného ze zrady a odsouzeného k smrti.

Mladík se dovolával Božího soudu a bylo mu přikázáno, aby na nádvoří zasadil lípu kořeny vzhůru. Pokud se lípa ujme, bude to důkazem, že Bůh je na jeho straně. A skutečně. Lípa obrazila a Vlček byl volný.

Pro milovníky drsnějších historek pak poslouží ta o lakotném hradním pánovi, který si vypůjčil značný obnos od templářských rytířů, ale vracet se mu ho nechtělo. Pozval tehdy své věřitele na hostinu a nechal je povraždit.

Od té doby jeho duch bloudí hradem a je nucen neustále přepočítávat své zlaťáky. V zájmu genderové rovnosti musíme ovšem připomenout i tajemnou Černou paní, která prý o půlnoci vystupuje ze stěn pokoje mrtvých.

Co nesmíte minout: Dárek pro manželku se stal centrem diplomacie

Jen pár kilometrů jižně od Buchlova bychom si neměli nechat ujít památku s podobným názvem. Zámek Buchlovice ve stylu italské barokní vily tvoří dvě rozlehlé budovy, oddělené dvorem a rozsáhlý park.

Na konci 17. století postavil zámek majitel panství, Jan Dětřich z Petřvaldu, pro svou manželku, pocházející z Itálie, pro kterou byl hrad Buchlov příliš nevlídný a chladný.

Zámek se pak stal významným místem, kde se odehrávala důležitá diplomatická jednání v průběhu 19. století.