Z kamenného hradu přežily staletí jen některé obvodové zdi, ale Skuhrov už si dávno za kámen našel náhradu. Když se dnes řekne Skuhrov, mnohem více pomyslíme na jiný materiál – na dřevo. S tím umí Skuhrov doslova čarovat.

Nevíme sice úplně přesně, kdy hrad Skuhrov na ostrožně nad pravým břehem říčky Bělé vzniknul, ale nebudeme daleko od pravdy, když budeme tipovat konec 13. století.

Dlouhou řadu jeho majitelů ani nemusíme vyjmenovávat, přestože šlo ve své době o významné a urozené pány. Zmínit bychom ovšem měli jednoho z nich – samotného panovníka Jiřího z Poděbrad.

Ten jej získal od předchozího majitele a musel si ho nejprve dobýt silou, protože ho mezitím obsadil táborský hejtman Jan Kolda ze Žampachu. Tehdy poprvé zřejmě Skuhrov doznal první úhony, protože takové dobývání se neobejde bez střílení z obou stran.

Jak vypadala hradní věž?

Dobýt Skuhrov přitom nebylo jen tak, protože byl nejen vhodně umístěn na skále nad říčkou, ale měl předhradí obehnané až 11 metrů širokým příkopem a parkánem. Přístupovou stranu chránil takzvaný šíjový příkop doplněný vnějším valem a obvodovou hradbou.

Ta byla podle všeho až 12 metrů vysoká a dosahovala šířky až 2,5 metru. Do dnešních časů se dochovaly i základy věže, o jejíž podobě se ovšem historikové stále ještě přou.

Za třicetileté války už bychom na hradě nikoho nezastihli, a nejspíš ani ne v přilehlém panství.

Pro hrad už bylo pozdě navždy, ale obec Skuhrov se z úpadku vzpamatovala na konci 18. století, kdy tu vznikla železárna a slévárna, což znamenalo nejen pracovní místa, ale i příležitost k rozvoji řemesel, obchodu a především k dalšímu osídlování.

Příliš mladé středověké základy

Původní podoba hradu Skuhrov se do dnešních dnů nedochovala. Svým dílem k tomu přispěla i těžba kamene na jižním předhradí. A když už se historikové radují, že objevili něco významného, odcházejí někdy zklamáni.

Jako třeba ve chvíli, kdy objevili pod západní hradbou obdélníkovou jámu téměř metr hlubokou a rozměrech 15×7 metrů, ve které už už viděli základy dosud neznámé budovy předhradí.

Pamětníci však dali hlavy dohromady a ukázalo se, že domnělé základy středověké stavby jsou ve skutečnosti přípravou pro orchestřiště divadelní scény vyhloubené na přelomu 40. a 50. let minulého století.

Na strážní věž dřevo postačí

Jak vypadala původní hradní věž tedy nevíme, zato v roce 2001 dostal Skuhrov jednu docela novou. Sice byla jen dřevěná a měřila jen deset metrů, ale zato poskytovala nádherný výhled.

Vypadala jako strážní hradní věž a měla tak připomínat dobu, kdy zdejší hrad plnil svou strážní funkci.

Její základy vykopala mládež při prázdninové brigádě, vystoupat se na ni dalo po dřevěném žebříku a také díky ní cestu na Skuhrov začalo nacházet stále více turistů.

Tvarem se tehdy konstruktéři inspirovali u dřevěné rozhledny Modrá u Uherského Hradiště, která je uznávaným vzorem pro dřevěné stavby tohoto druhu. Dřevěné věže ovšem nebývají tak trvanlivé jako kamenné. Ta skuhrovská přežila jen deset let.

Ale hned vzápětí na jejím místě vyrostla nová, z modřínového dřeva, jen o patro vyšší a nabízející rovnou tři vyhlídkové plošiny.

Po žebřících už se nemusíme plahočit, je tu pohodlné schodiště s 38 schody, a i když okolní stromy poněkud povyrostly, stále je z věže hezký výhled na Skuhrov či panoráma Orlických hor

Poslední robota byla pro radost

K rozhledně se dostaneme snadno, když ve Skuhrově necháme auto na parkovišti u kostela sv. Jakuba Většího z roku 1718 a vydáme se pěšky přes hradní příkop. Rozhledna je volně přístupná.

A až budeme odcházet, udělejme si ještě asi stometrovou zacházku k památné Skuhrovské lípě. Je stará přes 180 let, dosahuje výšky 25 metrů a obvod jejího kmene lemovaného lavičkou činí úctyhodné tři metry.

Pode pověsti byla zasazena jako připomínka zrušení roboty, proto se jí také někdy říká Robotní lípa. Traduje se, že místní občané vysazení lípy pojali jako poslední robotu, kterou už ovšem odvedli ne z donucení, ale z vlastní vůle.

Festival Proměny dřeva neboli Dřevořezání

Každoročně v létě se do prostor skuhrovského hradu sjíždějí řezbáři. Pět nejlepších tu pak přímo před očima diváků celé tři dny vytváří nová umělecká díla, a to pomocí nástroje, který v rukou řezbářů nevídáme často – motorové pily.

Nejobdivovanější disciplínou je takzvaný speedcarving, kdy každý z umělců dostane pouhou hodinu na to, aby vytvořil sochu na dané téma. Některá díla na místě zůstala a zdobí prostor kolem zříceniny a pod vyhlídkovou věží.

A tak uvidíme třeba zbrojnoše se sekerou či dřevěný trůn, který můžeme využít k posezení i pořízení originálního snímku na památku. Ze dřeva je ostatně vybudován i malý hradní amfiteátr.

Co nesmíte minout: Hrabě, který toužil po pokladu

Další romantická zřícenina na nás čeká pouhých dvacet kilometrů od Skuhrova.

Hrad Potštejn vznikl na konci 13. století a i když se po uplynutí čtyř set let zdálo, že už je odsouzen k zániku, přišel hrabě Jan Ludvík Harbuval de Chamaré a hrad za jeho vlády opět prokoukl. Hrabě v městečku vybudoval i barokní zámek.

Možná při návštěvě budeme mít na rozdíl od mnoha generací našich předchůdců štěstí a právě my najdeme proslulý potštejnský poklad, který tu prý ukryl loupeživý rytíř Mikuláš už ve 14. století.

Hledal ho tu ostatně stejně marně i sám hrabě Chamaré, který si neustálým kopáním poněkud narušoval zvelebování, které současně na hradě prováděl.