Domů     Knížecí rezidence dvou barev: Zámek Hradec nad Moravicí
Knížecí rezidence dvou barev: Zámek Hradec nad Moravicí

Místo na protáhlém ostrohu nad řekou Moravicí si lidé vybrali k osídlení už před čtyřmi tisíci lety.

Trvalou stavbu, která měla přežít staletí, tu však až v polovině 13. století začal budovat král Přemysl Otakar II., po jeho smrti se tu usadila jeho ovdovělá choť Kunhuta.

Nějakou dobu byl hrad sídlem Opavského knížectví, to pak ale své centrum přeneslo přímo do Opavy a význam Hradce náhle už nebyl to, co dřív. Nepomohlo ani to, že se načas ujal majetku další král, Jiří z Poděbrad.

Areál prodělával změny, o které se staraly požáry i osvícení architekti, ale až za vlády Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století došlo k opravdu výrazné proměně Hradce.

Vlivný dvořan a diplomat Kašpar Pruskovský tehdy zahájil přestavbu hradu na pohodlné renesanční sídlo. A protože mu do toho neblaze vstoupila třicetiletá válka, bylo z Hradce staveniště až do konce 17. století.

Vstupní brána. FOTO - Lehotsky - CC BY-SA 3.0
Vstupní brána. FOTO – Lehotsky – CC BY-SA 3.0

Už tenkrát získal zámek podobu čtyřkřídlé budovy s rozlehlým nádvořím, ale ani takový ho dnes neznáme. Až o celé století později se rozhodl Hradec od základu změnit rod Lichnowských. Měli důvod chtít tu nejelegantnější rezidenci.

Přátelili se totiž s největšími osobnostmi své doby, a tak na Hradec příjížděly vzácné návštěvy v podobě Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta nebo Nicola Paganiniho.

A osud knížata Lichnowská k modernizaci Hradce i tak trochu přinutil, když nechal zámek roku 1796 vyhořet.

Hrad, který jde jen odstřelit

Obnova zámku s sebou přinesla jeho rozdělení na dvě části, které býváme zvyklí označovat podle barev. Původní komplex dostal jméno Bílý zámek.

Při přestavbě bylo nutné zbavit se mnoha stále ještě dochovaných a teď trochu překážejících částí původního hradu, což se vzhledem k fortelnosti práce středověkých zedníků neobešlo bez zásob střelného prachu.

Navíc přibylo také hospodářské zázemí v novogotickém slohu, označované jako Červený zámek. Tím se rozloha zámeckého areálu zdvojnásobila. Až nakonec se nad ním v roce 1887 vztyčila Bílá věž, která měla být součástí plánované velkorysé dvojvěžové vstupní brány.

Červený zámek - FOTO - Kankovaa - CC BY-SA 4.0
Červený zámek – FOTO – Kankovaa – CC BY-SA 4.0

Nakonec věž zůstala osamocena a proměnila se v zásobárnu vody, když v jejím 4. podlaží nechali majitelé snýtovat vodojem o obsahu 25 krychlových metrů.

Voda přiváděná tři kilometry dlouhým vodovodem ze čtyř pramenů v okolí pak zásobovala nejen samotný zámek a konírny, ale také budovy na náměstí, četnickou stanici a městskou kašnu.

Založen byl také přírodně-krajinářský park vynikající kompoziční a dendrologické úrovně.

Strašidlo se slabostí pro ženy

Dříve narození, kteří možná navštívili zámek v Hradci nad Moravicí v dětství a chtěli si svůj zážitek později zopakovat, měli dlouho smůlu. Areál byl v roce 1976 uzavřen a začala zásadní rekonstrukce.

Brány zámku se pro veřejnost otevřely až v roce 1996. Dnes v něm můžeme v rámci několika prohlídkových okruhů navštívit společenské salony a interiéry sedmipokojového knížecího bytu, hostinská apartmá, přijímací lovecký salon, erbovní sál nebo zámeckou kapli se sakristií.

 Zdejší edukační centrum pak nabízí možnost si vyzkoušet nejrůznější předměty spojené se životem na zámku od replik zbroje a historických kostýmů až po nádobí.

Specializované okruhy pak zavedou návštěvníky třeba do zámeckých koníren, do hodinové věže nebo do Bíle věže se sklepením věnovaným nadpřirozeným bytostem.

Možná je to praktická příprava na pokus spatřit zdejší nejslavnější strašidlo – ducha Felixe Lichnowského, sečtělého a vzdělaného muže, který ale podlehl atentátu v Německu a jehož srdce je uloženo ve stříbrné schráně v kostele sv. Petra a Pavla nedaleko zámku.

Nejčastěji je prý Felix v noci k zastižení na schodišti nedaleko kaple. Při setkání bychom měli myslet na to, že Felix, údajně velice pohledný a charismatický šlechtic se slabostí pro něžné pohlaví, nemá příliš v lásce návštěvníky z řad mužů.

FOTO: Creative Commons (úvodní foto: Kankovaa – CC BY-SA 4.0)

Foto:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
21stoleti.cz
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zac
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz