kutná Hora bývala velmi hrdým městem. Místní lid byl díky těžbě stříbra bohatý, a tak město žilo okázalým a rozmařilým životem, což se projevilo také na místní architektuře.

Kupříkladu chrám sv. Barbory, který si sem jezdí prohlížet turisté z širokého okolí, měl být podle původních plánů mnohem větší, bohužel však došly peníze, a tak se zklamaní Kutnohorští museli spokojit s jeho současnou podobou.

To mu však na kráse vůbec neubírá a rozhodně stojí za návštěvu. Najdete zde však také další místa, která se vám nesmazatelně vryjí do paměti!

České muzeum stříbra

Expozice Cesta stříbra, jejíž součástí je také návštěva středověkého stříbrného dolu, patří k nejoblíbenějším turistickým atrakcím ve středních Čechách. Je součástí muzea Hrádek, které kromě výpravy do nitra země nabízí také zrekonstruovanou havířskou vesnici nebo Kamenný dům, významnou gotickou památku, uvnitř které naleznete stálou výstavu předmětů přibližující život měšťanů v 17. století.

Pokud se pro návštěvu rozhodnete, nesmíte se bát tmy a úzkých chodeb. Přesně to vás totiž v kutnohorském dole čeká. Pro tuto výpravu vám muzeum zapůjčí potřebné vybavení, tedy hornickou kutnu, helmu a svítilnu, které vám sfárání pod úroveň města značně usnadní!

Vlašský dvůr: evropská banka

Vlašský dvůr ve středověku plnil v podstatě funkci evropské centrální banky. O tom, jak to zde chodilo, jak se razily mince a jak se žilo ve zdejším královském paláci, se dozvíte prostřednictvím expozice, která je zde připravená.

Kromě toho zjistíte, kdo to byl prubíř, co znamená gysárna a co se asi dělalo v prenárně. Na vaše otázky jsou připraveni odpovědět kostýmovaní průvodci. Návštěva rozhodně stojí za to!

Kutnohorská kostnice

Kostel Všech svatých v Kutné Hoře ukrývá vskutku lehce morbidní podívanou. V suterénu se totiž nachází kaple, jejíž výzdoba je zhotovená výhradně z lidských kostí. Tato kostnice obsahuje ostatky zhruba 40 000 zemřelých, povětšinou obětí husitských válek a morových ran.

Autorem této bizarní výzdoby je J. B. Santini Aichl (1677–1723), který kapli do současné podoby upravil v 18. století. K dílu si přizval řezbáře Františka Rinta, který z lidských kostí zhotovil velkolepý lustr obřích rozměrů.

Nemáte-li strach, rozhodně návštěvu zvažte. Podobnou podívanou totiž jen tak někde nenajdete.