Dejvická stráň nabízí už od poloviny 15. století příznivé podmínky pro pěstování vína. V roce 1620 se počet zdejších vinic vyšplhá na 130. Po třicetileté válce (1618 – 1648) jich ovšem zůstane „pouhých“ 50. Na přelomu 19. a 20. století z nich ale v místech současného Vítězného náměstí a jeho okolí nezbývá už skoro nic.   Otcem náměstí se ve 20. letech 20. století stává český architekt Antonín E

Řinčení zbraní se rozléhá kolbištěm. Vyděděný rytíř v turnaji vítězí. Pod přilbicí nikdo nepozná, co je zač. Vincenc Karel Auersperg se nad románem Ivanhoe skotského spisovatele Waltera Scotta zasní. To je tak romantické… Mimořádně očekávaný. Takový je příchod Vincence Karla Auersperga (1812–1867) na svět. Dědic vznešeného domu se totiž narodil jako pohrobek. Jeho otec Vincenc Nepomuk zemřel o

Zprávy o malém klášteru, který v dnešním Mariazellu (v rakouské spolkové zemi Štýrsko) vyrostl na pozemcích darovaných korutanským vévodou Jindřichem III., se objevují již v roce 1243. Ke vzniku kláštera se váže legenda, kdy se pět misionářů roku 1106 vydalo založit na horu Seeberg osadu a kostel. Misionář, jehož pověřil opat Otker úkolem zakladatele, si vzal s sebou sošku Panny Marie. Jakmile

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v liberecké zoo obdivovat již od roku 1970. Koncem loňského roku tedy uplynulo jubilejních padesát let od počátku jejich chovu a za tu dobu přišlo v Liberci na svět rovných sto mláďat. To poslední, sté, se narodilo na první svátek vánoční, 25. prosince. Zebry žijí ve skupin

„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou. Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce… Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí v

„Když nemáme moře, musíme si ho vyrobit,“ řeknou si Češi a postaví Lipenské přehradní jezero. Největší vodní plochu na našem území. Dalo by se říci, že přehrady v okolí pošumavského Lipna mají dlouhou tradici. Tu první vytváří v období třetihor příroda pomocí geologických procesů. Obrovské jezero, které uzavírá soutěska mezi Čertovou stěnou a horou Luč. Když zvětralá přírodní hráz povolí, vytvoří

Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí

Člen Tovaryšstva Ježíšova Jiří Mlynář udiveně vzhlédne. V poledním slunci spatří na jedné ze zámeckých věží stát ženskou postavu v bílém. Jak se tam však dostala? Vždyť tam nahoru už léta nevedou žádné schody! Skutečně se po Jindřichově Hradci procházela bílá paní? Ač Jindřichův Hradec i Telč mnozí spojují také s přízrakem Perchty z Rožmberka, ta zde nikdy nepobývala. Jako bílá paní se na těcht

Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy česk