Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník leží výrazný skalní útvar, zvaný Veřejova skála. Dle legend se právě zde nachází vstup do bájného podzemí hory, kde mají odpočívat blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř. Na Blaníku se nacházejí i kupy kamenů a tzv. Rytířské skály, které připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Podle nejnovějšího zkoumání jde o zbytky

Vrch Blaník je znám zejména díky legendě o blanických rytířích, které má z nitra hory vyvést kníže Václav, až bude českému národu nejhůř. Že jde jen o legendu? Proč se však v okolí hory ozývá nevysvětlitelné hučení, dunění a šum neznámých vod? Má jít o horu, která český národ zachrání v případě katastrofy. V Blaníku, nacházejícím se asi 10 km jižně od Vlašimi, spí údajně vojska spolu s českým kn

Na nevelkém prostoru oko neví, na čem dřív spočinout. Na lidové chalupě, romantické stodole, roubeném špejcharu, zvoničce nebo třeba na sbírce vyřezávaných úlů? V Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem ožívají staleté lidové tradice i v jednadvacátém století. Rakouský arcivévoda Ludvík Salvátor byl nejen toskánský princ, ale také cestovatel, spisovatel a etnograf. Nadaný muž, který mimo

Populární výstava Fenomén IGRÁČEK představí v Bělé pod Bezdězem dvě unikátní figurky spjaté s regionem. Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem stejně jako mnoho dalších muzejních a kulturních subjektů České republiky otevřela v květnu po dlouhých sedmi měsících své prostory veřejnosti. Jednu z prvních připravovaných expozic, která nese název Fenomén IGRÁČEK, mohou návštěvníci shlédnout v

Stačí ujet pouhých šedesát kilometrů od Prahy a ocitneme se v místě, kde osvícení zámečtí pánové kdysi vytvořili přírodní park, krásnější než příroda sama. A navíc je plný překvapení. Při hledání trasy dalšího výletu nahlédněme do šestnáctidílného naučného spisu Topografie království českého, jehož autorem byl v roce 1788 významný kněz a historik Jaroslav Schaller. „Vlašimský park svou krásou vyn

Asi kilometr od státního zámku Lemberk, se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní

České pivo je nositelem chuti, tradice, historie i kultury. Na dlouhou tradici a zkušenosti s českým ležákem navazují nově vznikající pivovary a minipivovary s novými koncepty a rozmanitými pivy, která baví. Spojte výlet za pivním zážitkem s poznáním a vychutnejte si tradici netradičně. Ve středních Čechách je k tomu bezpočet možností. Před samotnou ochutnávkou se za poznáním vydejte do Národn

Nedaleko Benešova se nachází pohádkový zámek Konopiště. Své největší slávy dosáhl za doby Františka Ferdinanda d‘Este (1863–1914), který jej upravil do současné pseudoromantické podoby. Protože byl vášnivý lovec, nechybí zde historická mechanická střelnice, sály plné loveckých trofejí a kromě toho se po hradním příkopě dodnes prochází medvěd. [caption id="attachment_81771" align="alignnone"

Mnozí z nás si jistě ještě vzpomenou na tu slávu, kdy papež Jan Pavel II. v roce 1995 na olomouckém letišti za přítomnosti 200 000 věřících prohlásil za svatou českou šlechtičnu Zdislavu z Lemberka. Dnes se společně můžeme vydat po stopách této výjimečné ženy naší historie. Na počátku 13. století dospěl král Václav I. k názoru, že si jeho věrný spojenec a místodržitel v Kladsku, Havel z rodu Mark