Majestátní Kunětická hora nabízí výhled na sever ke Krkonoším, na jih k Železným horám, na východ na Králický Sněžník a na západ do Polabské nížiny. Pardubický kraj s touto nepřehlédnutelnou dominantou jsou pomyslnou křižovatkou republiky. Kam se vydáte vy?
Pardubice samy vás nenalákají jen na tradiční perník, ale především na architektonické skvosty. Ačkoli je proslulé Pernštýnské náměstí poměrně schované, po průchodu Zelenou branou se před vámi otevře renesanční ráj, jemuž vévodí městská radnice.
Vyhlášená brána je také oblíbeným vyhlídkovým místem. Útulnými uličkami s příjemnými kavárnami se propleťte k další významné renesanční památce – pardubickému zámku.
Centrum Pernštejnů
Zámek v Pardubicích zažil největší slávu na přelomu 15. a 16. století, kdy si jej vzali do
parády Pernštejnové. Ti si Pardubice dokonce zvolili za své sídelní město. I přes pohnutou minulost za války, kdy zámek obsadili nacisté, poutá celý areál pozornost i dnes.
Především svým důmyslným systémem opevnění, které je vrcholem vývoje středoevropského opevňovacího systému. Uvnitř zámku spatříte výjimečné nástěnné malby včetně Štěstěny vrtkavé, nejstaršího českého aktu.
V budově vystavuje své sbírky též Východočeské muzeum a Východočeská galerie. A pozor! K výhledu láká i padesátimetrová zámecká hláska. Panorama Pardubic budete mít jako na dlani.
Masivní tvrze
Zůstaneme-li ještě chvíli u opevnění, nelze nezmínit jedinečnou součást československého pohraničního opevnění z let 1935 až 1938, jež reprezentuje zachovalá dělostřelecká tvrz Bouda poblíž Suchého vrchu u města Králíky na východě kraje.
V okolní oblasti Orlických hor a Kladského výběžku vzniklo v meziválečných letech celkem 95 těžkých objektů a 525 objektů lehkého opevnění. Bouda spadá mezi ty těžké. Zároveň se jedná o jednu z pěti stavebně zcela dokončených tvrzí!
Tvrz sama je tvořena pěti masivními železobetonovými objekty, důmyslně propojenými podzemními chodbami. Stěny a stropy dosahují síly až těžko představitelných 350 cm. I díky tomu mohla odolávat nepřátelskému obklíčení i několik týdnů.
Bouda je pro veřejnost otevřená primárně v letních měsících a dostat se k ní můžete pouze pěšky z nejbližšího parkoviště na Suchém vrchu.
Náročná, ale nádherná túra
V oblasti ještě chvilku zůstaňte a vydejte se na túru na Králický Sněžník. Čím je tento horský masiv výjimečný? V podstatě jde o samostatné pohoří, které je dokonce třetím nejvyšším v celém Česku.
Potkávají se tu hranice Čech, Moravy a polského Kladska, jde o hlavní evropské rozvodí (konkrétně na vrchu Klapý), kde pramení řeky, které vedou do Černého, Baltského a Severního moře.
Symbolem Sněžníku je originální soška slona, kterou naleznete na jeho úpatí jen pár kroků od pramene řeky Moravy. Túru je vhodné začít u vesnice Horní Morava a pro zdolání Králického Sněžníku dbejte na předpověď počasí. Výlet je to náročný a jen s minimální možností úkrytu před nepřízní počasí.
Neobjevené skalní kouzlo
To zapomenuté skalní město Toulcovy Maštale vybízí k návštěvě celoročně. Ke skalnímu labyrintu se váže pověst o loupežníkovi Vavřinci, jenž v něm hospodařil. Návštěvníci tu tak objeví jeho jídelnu nebo stáje, podle kterých místo získalo originální název. Ke skalám se dostanou i cyklisté po značených trasách.
Dovolená na Seči
Teď už se ale vydejme do neprávem opomíjených Železných hor. Přímo v jejich centru láká k rekreaci Sečská přehrada. Zdejší autokempy vám zajistí příjemné zázemí blízko pláží a okolí s řadou historických památek a cyklistických příležitostí.
Z mostu na hrázi je vidět na přehradu s jedním z největších ostrovů v České republice. Pokud toužíte po dalším pěkném výšlapu, zvolte zříceninu hradu Oheb. Když k ní vystoupáte, odměníte se pohledem na přehradu a okolní lesy.
Zřícenina je přístupná celoročně a v minulosti sloužila jako bašta zastánců kalicha, tedy husitů. Už v roce 1469 byl ale hrad opuštěn, a zůstal tak až do dnešních dní.
Pokud by vám jedna zřícenina nestačila, druhou objevíte nad tunelem, do něhož ústí silnice vedoucí po přehradní hrázi. Při cyklotoulkách po okolí nezapomeňte objevit tisíciletou Klokočovskou lípu v Klokočově nebo dřevěnou zvonici v Bojanově.
Jako Jeníček a Mařenka
Aby v případě perníku nezůstalo jen u zmínky, zveme vás také do unikátní perníkové chaloupky. Je třeba se však vrátit úplně na začátek. Pod Kunětickou horou na dohled od Pardubic se nachází obec Ráby, na jejímž okraji chaloupka stojí.
Dozvíte se tu něco z historie pardubického perníku, uvidíte výstavu perníkových děl a pomyslně se vžijete do role Jeníčka a Mařenky při návštěvě přilehlého „strašidelného lesa“ v rámci Světa skřítků a strašidel.
Jedním z exponátů je i prstový tlustoměr – měřič toho, jak jste vykrmení. Pasuje na vás velikost „do pece“, nebo „párátko“? Pokud v peci neskončíte, vydejte se vzhůru na Kunětickou horu a pokochejte se jejími panoramatickými výhledy.
Foto: Pardubický kraj
