Válku prostě musí Adolf Hitler (1889–1945) vyhrát. Pod rukama jeho pomocníčků vznikají po celé Evropě podzemní hnízda, kde se nepřetržitě pracuje na strojích, jež mají třetí říši přinést kýžený výsledek. Nejinak tomu je i na našem území.

Spletité chodby ukrývající temná tajemství druhé světové války. Co pohltila země pod osadou zvanou Františkov?

Na tlumené světlo si unavené oči přivyknou rychle, jen ten vlhký pach se nedá vystát. „Dělejte, dělejte, není čas,“ velí Němec se zbraní v ruce a drcne do muže před sebou.

V podzemí se totiž nesmí otálet, na tomto místě se dost možná právě rozhoduje o válce, která zuří nad jejich hlavami!

Trochu jiná papírna

V okolí se válí rezavé kusy železa, zbytky zdí a hluboké díry v zemi odkazují na neutěšenou minulost. Na jejich místě, nedaleko šumavské Kvildy, se dříve tyčila do nebes sklárna a později na jejím místě papírna.

Ovšem ve 40. letech 20. století zde otěže přebírají nacisté a bývalá papírna rázem dostane o dost ušlechtilejší úkol – vyrábět součástky černým andělům třetí říše. „Vyráběly se zde části stíhaček.

Jednalo se o kabiny pro první sériově vyráběné Messerschmitty 262,“ líčí Václav Votradovský, starosta obce Kvilda.

Nenápadně pod zemí?

Jenže nadzemní prostory pro výrobu zřejmě nestačí. Hitler navíc potřebuje, aby se jeho počínání udrželo v tajnosti. Zanedlouho se rozjíždí práce v podzemí, pod „papírnou“. Pracovní síly je dost, vězni přece mohou hloubit tunely do posledních zbytků sil.

„Na podzemních částech fabriky pracovali ruští a francouzští váleční zajatci,“ přibližuje Votradovský.

Hlavně vytvořit dostatek prostoru pro výrobu součástek k Messerchmittům a k bojovým letounům s proudovým motorem Schwalbe 262! Nebo snad Hitler potřeboval dobře ukryté podzemní chodby k ještě jiným účelům?

Němečtí inženýři neúnavně pracují na neustálém zdokonalování bojových letounů i zbraní. Hitler si dokonce pohrává s myšlenkou na atomovou bombu! Mohly probíhat čilé výzkumy i zde ve Františkově?

Možná, vždyť podobné chodby, v nichž vědátoři pracovali na zničující zbrani, byly nalezeny i v Rakousku.

Podzemí tajemství jen tak nevydá

„Fyzicky jsme zmapovali a prošli přes 450 metrů podzemních chodeb a tunelů,“ líčí amatérský archeolog Tomáš Petráň. Ostatní jsou buď zasypané, nebo zatopené. Bližší informace nechtějí vydat ani dobové prameny.

Kroniky mlčí, nebo schválně mlží! „Kronika je celá psána německy. Začal ji psát farář Rudi. Poslední zápisy jsou z roku 1937, asi sto následujících listů je vytrháno,“ podivuje se starosta Kvildy.

Bylo snad na listech kroniky vyzrazeno tajemství nacistického počínání? Navíc ti, kteří v továrně pracovali, byli vázáni přísnou mlčenlivostí. Nesměli dojíždět za rodinami ani si s nimi dopisovat.

Jakmile se na hranicích objeví Spojenecká vojska, je celá továrna ve spěchu srovnána se zemí a veškeré důležité spisy zmizí v propadlišti dějin!

„Informace o fabrice v době války jsou doteď přísně utajeny,“ zní strohá odpověď na veškeré otázky, jež by odhalily minulost chodeb pod Františkovem…

Přísně střežená tajemství v útrobách Richarda!

Nekonečnou spleť chodeb podzemní továrny Richard hloubí pod vrchem Bídnice u Litoměřic vězni z koncentračních táborů do naprostého vyčerpání. Práce probíhají nepřetržitě, kratičká přestávka obvykle znamená smrt dělníka. Těch tu postupně zahyne na 5000!

K čemu ale sloužila zhruba 30kilometrová důmyslná spleť chodeb, ve které není těžké se ztratit? Slepé odbočky a uličky se měly v době největší slávy Richarda postarat o to, aby se nikdo nepovolaný nedostal za ta nejtajnější dvířka. S koncem války jsou navíc části Richarda uzavřeny řízenými odstřely.

Co se za neproniknutelnými závaly ukrývá? Může jít o tajné nacistické archivy ukrývající citlivé informace o německých tajných technologiích, seznamy nepřátel i spolupracovníků třetí říše, či snad dokonce o pověstnou Jantarovou komnatu?