Domů     Rozhledna na Kleti stála stejně jako stádo volů!
Rozhledna na Kleti stála stejně jako stádo volů!

Skupinka vyhladovělých a promáčených turistů dorazí na podzim roku 1885 na vrchol hory Kleť. Už se stmívá, když se z posledních sil doplazí k domku u věže a zabouchají na jeho dveře. Otevře jim hajný. Z kuchyně se line vůně horké a pořádně silné kávy. Jsou zachráněni.

Českokrumlovský kníže Josef II. Jan Nepomuk Schwarzenberk (1769–1833) patří v první polovině 19. století mezi velké příznivce turistiky, která se postupně začíná rozmáhat i mezi prostým českým obyvatelstvem.

Možná právě lidé přicházející na Kleť, nejvyšší vrchol Blanského lesa se 1083 metry, aby za příznivého počasí mohli dohlédnout až ke vzdáleným vrcholkům Alp, inspirují knížete k vybudování vyhlídkové věže.

Dočkají se i hvězdárny 

Nebo je to stavitel Jan Sallaba (1775–1827), známý svým zájmem o astronomii, kdo přiměje Josefa využít jeden z mála dokonalých kruhových rozhledů v Čechách, aby se tu daly za jasných nocí pozorovat hvězdy?

Hvězdárny na Kleti se milovníci nočního nebe dočkají až v roce 1958, tedy více než 130 let po postavení rozhledny.

Opravdu jde o nejstarší stavbu?

Knížecí stavitel Sallaba začíná v roce 1822 podle nakreslených plánů budovat pseudogotickou věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou. Stavba se tyčí do výšky 18 metrů a uchází se o titul nejstarší kamenné rozhledny ve střední Evropě.

Jan Nouza, autor televizního cyklu o rozhlednách, ale popírá, že jde skutečně o nejstarší stavbu tohoto typu: „Víme již, že to není pravda, neboť několik vyhlídkových věží postavených bohatými feudály v zámeckých parcích má ještě starší původ“.

Turisté mají smůlu

Kvůli nepřízni počasí a komplikovanému přísunu stavebního materiálu se stavba, pojmenovaná na počest svého zakladatele jako Josefova věž, protáhne na dlouhé tři roky. Náklady činí 5324 zlatých (za stejnou částku by tehdy bylo možné koupit stádo téměř 50 volů). Turistická veřejnost ale má zatím smůlu, věž je nepřístupná.

Kníže si sem vodí svoje soukromé návštěvy, teprve ve 2. polovině 19. století Schwarzenberkové otevřou dveře i obyčejným lidem.

Hajný nabízí kávu i maso

V domku, postaveném u věže, se v roce 1872 usadí hajný. Narůstající turistický ruch si žádá nové služby. „Ve věži bydlí hajný, u něhož dostati lze pivo, kávu, chléb, máslo, sýr, někdy i drůbež. Kdo si přivezl maso, může si je dát zde upraviti.

Také lze dostati zde několik noclehů, ač ne nejpohodlnějších. Zde jest též zápisní kniha pro cizince,“ líčí Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883.

Stoleté výročí stavby v roce 1925 rozhledna na Kleti oslaví další stavbou, chatou pro potřeby turistů, která nahrazuje původní knížecí hájovnu. Svoje jméno chata dostane po Terezie Schwarzenberkové, manželce Jana II. Nepomuka Schwarzenberka. (1860–1938)

Foto: Shutterstock, Mapy.cz, Wikimedia, Archiv
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz