Skupinka vyhladovělých a promáčených turistů dorazí na podzim roku 1885 na vrchol hory Kleť. Už se stmívá, když se z posledních sil doplazí k domku u věže a zabouchají na jeho dveře. Otevře jim hajný. Z kuchyně se line vůně horké a pořádně silné kávy. Jsou zachráněni.
Českokrumlovský kníže Josef II. Jan Nepomuk Schwarzenberk (1769–1833) patří v první polovině 19. století mezi velké příznivce turistiky, která se postupně začíná rozmáhat i mezi prostým českým obyvatelstvem.
Možná právě lidé přicházející na Kleť, nejvyšší vrchol Blanského lesa se 1083 metry, aby za příznivého počasí mohli dohlédnout až ke vzdáleným vrcholkům Alp, inspirují knížete k vybudování vyhlídkové věže.
Dočkají se i hvězdárny
Nebo je to stavitel Jan Sallaba (1775–1827), známý svým zájmem o astronomii, kdo přiměje Josefa využít jeden z mála dokonalých kruhových rozhledů v Čechách, aby se tu daly za jasných nocí pozorovat hvězdy?
Hvězdárny na Kleti se milovníci nočního nebe dočkají až v roce 1958, tedy více než 130 let po postavení rozhledny.
Opravdu jde o nejstarší stavbu?
Knížecí stavitel Sallaba začíná v roce 1822 podle nakreslených plánů budovat pseudogotickou věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou. Stavba se tyčí do výšky 18 metrů a uchází se o titul nejstarší kamenné rozhledny ve střední Evropě.
Jan Nouza, autor televizního cyklu o rozhlednách, ale popírá, že jde skutečně o nejstarší stavbu tohoto typu: „Víme již, že to není pravda, neboť několik vyhlídkových věží postavených bohatými feudály v zámeckých parcích má ještě starší původ“.
Turisté mají smůlu
Kvůli nepřízni počasí a komplikovanému přísunu stavebního materiálu se stavba, pojmenovaná na počest svého zakladatele jako Josefova věž, protáhne na dlouhé tři roky. Náklady činí 5324 zlatých (za stejnou částku by tehdy bylo možné koupit stádo téměř 50 volů). Turistická veřejnost ale má zatím smůlu, věž je nepřístupná.
Kníže si sem vodí svoje soukromé návštěvy, teprve ve 2. polovině 19. století Schwarzenberkové otevřou dveře i obyčejným lidem.
Hajný nabízí kávu i maso
V domku, postaveném u věže, se v roce 1872 usadí hajný. Narůstající turistický ruch si žádá nové služby. „Ve věži bydlí hajný, u něhož dostati lze pivo, kávu, chléb, máslo, sýr, někdy i drůbež. Kdo si přivezl maso, může si je dát zde upraviti.
Také lze dostati zde několik noclehů, ač ne nejpohodlnějších. Zde jest též zápisní kniha pro cizince,“ líčí Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883.
Stoleté výročí stavby v roce 1925 rozhledna na Kleti oslaví další stavbou, chatou pro potřeby turistů, která nahrazuje původní knížecí hájovnu. Svoje jméno chata dostane po Terezie Schwarzenberkové, manželce Jana II. Nepomuka Schwarzenberka. (1860–1938)
