Zámek v jihočeské Hluboké bývá označován za nejkrásnější v Česku. Na tuzemské poměry neobvyklá stavba září do dálky a už dlouhá léta přitahuje statisíce návštěvníků. Pojďte se s námi zařadit mezi ně.

Strážný hrad na Hluboké nechal už v polovině 13. století postavit sám český král Václav I. Pak se ale majitelé často měnili, vystřídali se tu Pernštejnové či páni z Hradce, kteří také v polovině 16. století proměnili původní hrad v renesanční zámek.

To ovšem ještě nebyl ten, který do Hluboké jezdíme obdivovat dnes. Po sto letech zdejší panství zakoupili Schwarzenbergové a také se pustili do budování. Z renesančního zámku byl zakrátko barokní, ale ani ten v Hluboké neuvidíme.

Teprve ve 30. letech 19. století dal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu starý zámek zbourat, na což muselo být povoláno 300 dělníků, a na jeho místě postavil nový, o poznání modernější a romantičtější.

Nejkrásnější český padělek

Zámek se inspiroval anglickou tudorovskou gotikou, jejíž perlou je známý hrad Windsor západně od Londýna, který byl v té době ovšem o nějakých osm set let starší.

Však si také schwarzenberskou stavbu vzali na mušku četní doboví kritikové a označovali ji za kýč, či rovnou za padělek. Schwarzenberg si z toho nic nedělal a pokračoval ve stavbě, která trvala přes třicet let.

Na dokončování interiérů se pracovalo ještě v roce 1871. Nakonec sem dokonce přesunul i sídlo rodu.

Zámek bez majitele

Schwarzenbergům patřila Hluboká ještě v roce 1939, kdy byl poslední z rodu, Adolf Schwarzenberg, nucen kvůli fašistické hrozbě emigrovat. Na Hlubokou už se ale nikdy nesměl vrátit. V roce 1947 rozhodl stát o konfiskaci zámku.

Důvodem tehdy ovšem nebylo obvinění z válečné spolupráce s nacisty, protože Schwarzenberg naopak proti okupaci vždy aktivně vystupoval, a dokonce štědře finančně podporoval Benešovu exilovou vládu.

Majetek byl Schwarzenbergům zabaven z důvodu jejich německé národnosti a také pro nejasně formulované křivdy, spáchané na českém národu za husitských dob.

Kdo se dopočítá všech věží?

A tak je úchvatná stavební památka, obklopená okrasnými zahradami a anglickým parkem, dodnes ve vlastnictví státu, své sídlo tu našla i Alšova jihočeská galerie se svou sbírkou soch a obrazů holandských a vlámských malířů 17. a 18. století.

A návštěvníci a obdivovatelé se na Hlubokou tradičně jen hrnou. Každoročně jich chodbami a sály zámku projde na tři sta tisíc. Mimochodem, těch místností je na Hluboké sto čtyřicet a neobvyklý je také počet celkem jedenácti věží a věžiček.

Česká knihovna s bavorským stropem

Není divu, že práce na krášlení interiéru trvaly tak dlouho. Stěny i stropy jsou bohatě zdobeny dřevořezbami, zlatem, tapisériemi nebo koženými či textilními tapetami. Kazetový strop v knihovně sem byl dokonce přenesen z bavorského zámku Schwarzenberg.

Bylo třeba dokončit i novogotickou kapli Nejsvětějšího Spasitele s oltářem s 15. století, kterému se říká Netolická archa. Tuto vzácnou památku se knížeti podařilo získat po zrušení dominikánského kláštera v Českých Budějovicích.

Nemluvě o všech barevných vitrážích, intarzovaném nábytku a samozřejmě bohatých schwarzenberských sbírkách.

Co se nejvíc líbilo paní kněžně?

Projít dnes celou Hlubokou rozhodně není program na hodinku. Dokonce bychom se na začátku měli rozhodnout, co nás víc zajímá – raději reprezentační prostory šlechtického sídla, nebo soukromější prostory jeho obyvatel?

Tu honosnější část samozřejmě tvoří především takzvané piano nobile – nejpřepychovější komnaty, které tvořily vždy jakousi vizitku zámeckého pána. Už jen vstupní hala měla příchozím připomínat starobylý původ rodu, sahající až do 12. století.

Musíme se sklonit před dokonalostí ranního či kuřáckého salonku, zvědavě okoukneme luxusní čítárnu, zatoužíme po něčem na zub v malé i velké jídelně a určitě nevynecháme ani osobní pokoje kněžny Eleonory, manželky knížete Schwarzenberga a duše celé zásadní přestavby zámku Hluboká.

Tu sice možné tolik nezajímala sbírka zbraní, ačkoli patří mezi nejcennější kolekce v českých zámeckých sbírkách, zato se určitě těšila z nevyčerpatelné knihovny, obsahující 10 723 svazků.

A určitě nacházela zalíbení v souboru tkaných nástěnných koberců, který je považován za jednu z nejcennějších evropských kolekcí svého druhu. Také koberec, zvaný Čintamani, ze 16. století, zdobený buddhistickými symboly, patří mezi světové unikáty.

Kuchyň uklizená do sklepa

A to nás ještě čekají komornější soukromé pokoje Schwarzenbergů v přízemí a prvním patře, které nám přibližují život posledních majitelů zámku. Pokoje se podařilo zařídit důsledně podle seznamu inventáře z období posledního pobytu knížecí rodiny.

Trasa prohlídky nás postupně zavede do jídelny, přípravny, pracovny či ložnice, projdeme mramorový sál i pokojík pro služku a nevynecháme ani původní koupelnu. Možná nás překvapí přítomnost osobního i nákladního výtahu. Zajímavá je bezesporu i zámecká kuchyně.

Je překvapivě rozlehlá, i když se v souladu s anglickými vzory nachází v suterénu, aby ruch v ní panující nerušil klid panstva. Kuchyně je rozdělena na úseky podle druhu připravovaného pokrmu, takže procházíme studenou kuchyní, teplou kuchyní i cukrárnou. Vše, co zde vidíme, se používalo ještě krátce po skončení druhé světové války.

Komnata stříbrného pokladu

Na zámek samozřejmě přijížděli hosté, na které se muselo také myslet při plánování ubytování. Proto jsou v zámku hostinské pokoje.

Zatímco většina dnes přístupných prostor je návštěvníkům otevřena už dlouhá léta, právě hostinské pokoje se dočkaly zpřístupnění až v roce 2017. Po náročných restaurátorských pracích dostalo třináct komnat autentickou podobu.

A nedaleko se navíc můžeme potěšit další poměrně čerstvě otevřenou místností, zvanou Stříbrnice.

Ta obsahuje nejvzácnější kousky se schwarzenberských sbírek včetně unikátního souboru stříbrných, zlacených dekorativních nádob, do nichž si Schwarzenbergové nechávali odborně vsazovat medaile, získané na hospodářských výstavách. Mezi cenné kousky patří také kolekce renesančních a barokních pohárů na víno.

V zimě v zámku nezmrznete

Byla by samozřejmě škoda navštívit Hlubokou a nevystoupat na hlavní věž. Musíme ovšem doufat v přízeň počasí, protože nebývá vždy otevřená.

Původní barokní věž, která na tomto místě stála, se kvůli nedostatečným základům zřítila během rekonstrukce v 19. století, a tak dnes můžeme obdivovat novou, neogotickou věž s cimbuřím vysokou 52 metrů, na jejíž ochoz vede 245 schodů.

A pokud byste se snad do Hluboké dostali až v zimní sezoně, nemusíte zoufat. Na rozdíl od jiných podobných objektů zámek nebude uzavřen. Pro návštěvníky je jen připravena speciální trasa, v níž jsou všechny prostory vytápěny.

Pozor na ohnivého myslivce

Co by to bylo za zámek, kdyby se kolem něj nerojily různé legendy a pověsti?

A tak můžeme hádat, zda je něco pravdy na příběhu hajného, který proslul tvrdým postupem proti pytlákům, a dokonce z panských lesů vyháněl i chudé lidi, kteří se snažili přilepšit si nějakým tím hříbkem či lesními plody.

Zřejmě za trest pro jeho povahu ho prý jednoho dne zabil blesk, ale on se lidem dál zjevoval i po své smrti a obklopen plameny děsil všechny, kdo se odvážili vstoupit do jeho revíru.

Vyměňte auto za vláček

V době navigací a GPS je možná zbytečné snažit se návštěvníkům radit s cestou, ale přesto snad neprohloupíme, když se zmíníme, že Hluboká leží zhruba 15 kilometrů severně od Českých Budějovic. Se zaparkováním určitě mít problém nebudeme.

Hlavní parkoviště je sice od vchodu vzdálené téměř kilometr, a navíc cesta k zámku vede docela do kopce, ale to všechno nám vynahradí vláček, který nás od auta k zámecké bráně doveze.

Parkování je navíc možné i na dalších místech, třeba u městského koupaliště, v Masarykově ulici nebo u sportovního areálu.

Foto: PX FUEL