Kdybychom spatřili hrad Svojkov v dobách jeho největší slávy, asi bychom ani nedokázali rozeznat, co je ještě skála a co už uměle dostavěná zeď. Tak dokonalé bylo propojení přírody a lidského výtvoru.
Kdy přesně skalní hrad Svojkov vznikl, o tom přesný doklad nemáme. Víme ale, že už v roce 1355 existoval pán Jaroslav ze Svojkova, takže v té době už se hrad na 17 metrů vysokém pískovcovém sloupu určitě nacházel.
Byl budován s důrazem na obranu, i když ta by nebyla úplně jednoduchá, protože neměl vlastní studnu. Ale odolat útoku by dokázal.
Ostatně jeden z pozdějších majitelů Jan Kepka z Chlumu, jeden z průvodců Jana Husa do Kostnice, prý tehdy před celým koncilem hrdě prohlásil, že by si Mistra Jana troufl bránit celý rok na svém hradě proti vojskům všech přítomných nepřátel.
Romantika na slavných troskách
Své slávy Svojkov pozbyl v dobách, kdy se ho zmocnil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Jeho řemeslo tak ohrožovalo celé okolí, že byl hrad nakonec dobyt a vypálen. Od té doby už Svojkovu následující majitelé nikdy nevrátili původní podobu.
Od 16. století už hrad chátral a dřevěné části nikdo neobnovoval, takže shnily a nakonec zcela zmizely nebo byly strženy a spáleny.
Majitelé se v polovině 17. století pokusili hrad nahradit výstavbou malého barokního zámku na úpatí hradního vrchu, ten se však do dnešní doby nedochoval.
Po roce 1945 v něm byl zřízen domov důchodců, při rekonstrukci v roce 1958 ale vyhořel a bylo nutné ho zbourat. Hrad nad ním se pak na sklonku 18. století proměnil jen v romantickou zříceninu s dřevěným schodištěm a vyhlídkovým letohrádkem.
Komnaty tesané přímo do skály
Různé zásahy romantických duší bohužel nenávratně znemožnily snahy přesně popsat původní podobu hradu a odlišit ji od novějších zásahů.
Odborníci se ale domnívají, že dnešní skalní sloup mohl být jen centrem rozsáhlejšího areálu rozprostřeného i na úbočích a úpatích skály. Dva pískovcové sloupy na vrcholku propojovala kamenná zeď, na samém vrcholu skály stál od roku 1762 kříž.
Při prohlídce dokážeme odhalit také přitesané oblouky a základy věží a stopy po dřevěných trámech.
Místnosti vysekané přímo ve skále kdysi tvořily celkem tři patra, v nichž našlo místo skladiště potravin a zbraní, nahoře pak byl vystavěn obytný palác o dvou křídlech. Dnes už jeho zbytky objevíme jen po opravdu pečlivé prohlídce.
Schody mezi patry byly vedeny po vnějších stěnách a stavitelé původně vybudovali i dřevěné pavlače.
Autem, na kole i pěšky
K hradu se můžeme vydat z parkoviště u nedaleké restaurace Zámeček. Přijedeme-li na kole, nejspíš využijeme cyklotrasu č. 3062 od Zákup do Sloupu, pro pěší bude nejlepší červená turistická trasa z České Lípy nebo zelená od Zákup.