Domů     Pustevny: Stopa architekta Dušana Jurkoviče
Pustevny: Stopa architekta Dušana Jurkoviče

Dřevo, pestré barvy a lidové tradice. Tak bychom mohli ve zkratce charakterizovat dílo architekta Dušana Jurkoviče. Jeho stavby jsou dodnes perlami mnoha míst naší republiky v čele s Pustevnami nad Rožnovem pod Radhoštěm.

Našli bychom jen málo architektů, kteří ve své práci tak důsledně a přitom tvořivě respektovali lidové tradice.

Dušan Jurkovič, významný představitel secesní architektury, sice pocházel ze Slovenska, ale řadu svých nejobdivovanějších staveb za sebou zanechal na českém území. Předpoklady pro takové směřování své umělecké kariéry našel už ve své rodině.

Jeho dědeček spoluzakládal Matici slovenskou, tatínek patřil ke známým slovenským vlastencům a maminka byla velkou znalkyní lidového umění.

Zakázka pro nadějného mladíka

Dušan Jurkovič rodinnou tradici naplnil.

Už během praxe v Martině ho nadchla práce lidových tesařů a zanedlouho už se podílel na realizaci staveb pro národopisné výstavy ve Vsetíně a v Praze v roce 1895. Inspiroval se tenkrát lidovými dřevěnicemi ze slovenské obce Čičmany.

Jeho tvorba byla vysoce hodnocena laiky i odborníky a brzy přišla první velká zakázka. Soubor výletních ubytoven Pustevny na Radhošti obdivujeme dodnes.

Na návrhu zdejších secesních staveb začal Jurkovič pracovat už v roce 1897 na zakázku tehdejší Pohorské jednoty Radhošť a už za dva roky, 6. srpna 1899, mohly být otevřeny dvě roubené chaty, kterým se tenkrát říkalo útulny. Stály 82 433 rakouských korun.

Básník dřeva píše paměti

Důležitou osobou se tehdy stal také vsetínský stavitel Michal Urbánek, který jako první přišel s nápadem, že stavby na Radhošti budou mít lidový ráz.

„Pod jeho vedením a dozorem vypracován plán útulny Maměnky a ve stavbu její uvázal se, zajistiv si mé spolupůsobení,“ vzpomínal později ve svých pamětech tehdy teprve třicetiletý Dušan Jurkovič. Právě na Pustevnách si vysloužil svou přezdívku Básník dřeva.

Krása musí být vidět odevšad

Jídelna Libušín začala vznikat hned po útulně Maměnce, dostala jméno vyjadřující poctu české kněžně Libuši a Dušan Jurkovič nejprve musel vyřešit rébus, kam ji vlastně vměstnat. Přece jen prostor na vrcholku mezi již stojícími budovami nebyl neomezený.

Libušín nakonec dostal půdorys kříže, podobný jako u valašských dřevěných kostelů, a i z důvodu onoho nedostatku místa se dočkal propojení se stávajícím objektem, zvaným Pustevňa. Ta ovšem více získala, než ztratila, protože dostala reprezentativnější štít.

Už od počátku Jurkovič myslel na to, jak budou jeho stavby vypadat jako celek.

„Pro volný pohled na Maměnku nutno bylo uťati rohy pravého křídla, aby nezacláněly přicházejícímu z lesa od strany frenštátské,“ popisoval Jurkovič později trampoty s umístěním Libušína.

Už tehdy měl ale takovou reputaci, že se jen hrnuli spolupracovníci slavných jmen. Na výzdobě Libušína se podílel dokonce i malíř Mikoláš Aleš, který poskytl své kresby boha Radegasta, portáše a zbojníků jako předlohu pro výmalbu jídelny.

Génius nosí plány v hlavě

Z druhé světové války vyšly objekty na Pustevnách jako poražené. Nebyl čas ani prostředky na údržbu. Ještě krátce před svou smrtí v roce 1947 Dušan Jurkovič vynaložil hodně sil, aby obnovu svých staveb prosadil.

A když v roce 1950 přišlo znárodnění a přece jen nějaké opravy, Pustevny najednou nevypadaly jako za Jurkovičových časů. Už jen barevnost neodpovídala původní předloze. A tak až po roce 1989 byly objekty znovu otevřeny v důstojné podobě.

Libušín je ale dnes vlastně úplně nový, protože ho v roce 2014 zničil požár a na spáleništi vznikla metodou vědecké rekonstrukce úplně nová stavba, ovšem k nerozeznání podobná té Jurkovičově.

Novodobí řemeslníci použili nejen stejné barvy, ale i staré technické postupy a materiály jako jejich předchůdci před stoletím. „Je neuvěřitelné, co Jurkovič dokázal vymyslet a nosit v hlavě.

Ve věži mají vazby šedesát úrovní nad sebou a každá je jiná,“ kroutil hlavou Jakub Masák, majitel projekční kanceláře, která obnovu Libušína připravovala. Požár už dnes Libušínu nehrozí.

Stavba totiž disponuje nejmodernější hasicí technologií, využívající inertního plynu, který sníží obsah kyslíku v místnosti.

Barevná lázeňská pohádka

Omezovat práci Dušana Jurkoviče jen na Pustevny by samozřejmě bylo naprosto nedostačující. Krátce po dokončení Libušína a Maměnky si otevřel vlastní architektonickou kancelář v Brně a přicházely mu další a další zakázky.

Jednu z nesmazatelných stop po sobě zanechal v Luhačovicích. Tady navrhl unikátní soubor staveb ve svém typickém stylu lidové secese a v letech 1902 až 1904 vlastně vytvořil novou podobu světoznámých lázní. Snad nejznámější je zdejší Jurkovičův dům.

Nevznikl na zelené louce, ale přestavbou starších minerálních lázní z 18. století. Spojením dvou objektů, navýšením o patro a nezbytnou „jurkovičovskou“ fasádou ale architekt stvořil zcela nové dílo, které se hned začalo říkat Barevná pohádka.

Srdce města bít nezačalo

Luhačovice jsou ostatně Jurkovičových realizací plné. Je tu třeba Chaloupka, opět inspirativní přestavba staršího objektu, najdeme tu vilku Jestřabí, dnes proměněnou v komfortní lázeňský hotel, v roce 1909 vznikl Hudební pavilon pro lázeňský orchestr.

Jurkovič vytvořil budovu Vodoléčebného ústavu, postavil Sluneční lázně a stavitel Novák si u něj objednal svou vilu, řečenou Valaška. Mohli bychom dál korzovat Luhačovicemi a objevovat další a další Jurkovičovy nápady.

Bohužel už nedošlo třeba na ambiciózní Jurkovičův plán na představu městského centra, kterému by měl vévodit velkolepý lázeňský dům jako společenské srdce města a jehož součástí měly být i hrázděné, vzájemně propojené pavilony, zastřešující jednotlivé minerální prameny.

Kde všude si váží Jurkoviče

Zlínský kraj samozřejmě patřil k nejčastějším působištím Dušana Jurkoviče, ale i další regiony dodnes jeho stavby hýčkají.

Třeba Nové Město nad Metují díky Jurkovičovi obnovilo svůj renesanční zámek a vytvořilo neopakovatelnou zahradu s originálními dřevěnými stavbami.

Jurkovič se také postaral třeba o projekt budov visuté lanovky na Lomnický štít, vybudoval mnohé vily v Brně, v Praze nebo v Jičíně a jeho nezaměnitelný rukopis nese také turistická Jiráskova chata nedaleko Náchoda v Orlických horách.

Jurkovičovo dílo obdivují ale i v Polsku, kde během první světové války v Haliči vytvořil několik vojenských hřbitovů v lidovém stylu.

Stavba až po sto letech

Kdyby dnes Dušan Jurkovič dostal od osudu šanci znovu se vrátit na tento svět, možná by byl překvapen, že jedna jeho stavba stojí, přestože on sám ji nikdy nedokončil. Je to rozhledna na kopci Brdo nad Rožnovem pod Radhoštěm.

Architekt vypracoval její plány v roce 1896, ale k realizaci se dlouho nikdo neměl. A tak muselo uplynout celé století, než se město rozhodlo na dávné myšlenky navázat.

Rozhledna, vysoká 32 metrů, tak nad rožnovským skanzenem od roku 2012 opravdu stojí, je vyrobena tradičními technikami a barevností nezapře svou příbuznost s Pustevnami.

Foto: Shutterstock
Související články
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
enigmaplus.cz
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
Na první pohled je to jen otvor v zemi. Ve skutečnosti patří hradní studna k nejdůležitějším a zároveň nejzáhadnějším místům celého hradu. Bez vody se posádka dlouho neubrání, proto stavitelé hledají
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
epochaplus.cz
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
Koupit si slavný Brooklynský most? Dnes to zní absurdně. Na přelomu 19. a 20. století ale podvodník George C. Parker přesvědčuje řadu přistěhovalců i důvěřivých investorů, že právě on je jeho právoplatným vlastníkem. A není to jediná památka, kterou dokáže „prodat“. Jeho neuvěřitelný příběh se stává jednou z největších legend světových dějin podvodů. New York
Našla jsem ji v čekárně
skutecnepribehy.cz
Našla jsem ji v čekárně
Do nemocniční čekárny jsem přišla o něco dřív. Byla tam jen jedna žena. A toto setkání mi změnilo život. Sedla jsem si naproti ní. Krátce jsme se na sebe usmály a každá se začetla do svého časopisu. Od první chvíle jsem měla zvláštní pocit. Ta žena mi byla něčím povědomá. Nebylo to tím, že bych ji znala, spíš
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
21stoleti.cz
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje - drží se totiž spíše př
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
iluxus.cz
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
Společnosti Emirates a Arsenal odhalily na Emirates Stadium unikátní sochu The Aircrafted Arsenal Crest, která propojuje svět letectví a vrcholového sportu. Osvětlený znak vysoký 2,4 metru vznikl ručn
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
nasehvezdy.cz
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
Karty se opět zamíchaly? Ještě donedávna vše nasvědčovalo tomu, že herečka ze seriálu Specialisté Patricie Solaříková (37) hoří celým svým srdcem pro přítele, tvůrce videí Alexe Grigorieva (38). Teď
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
nejsemsama.cz
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
Ano, jde to! Vrhněte se do lítého boje s nevzhlednými ďolíčky všemi způsoby – úpravou stravy, cvičením, krémy a lymfatickými drenážemi, a úspěšný výsledek se dostaví. Přistihla jste se, že si v zrcadle prohlížíte své hýždě, stehna a v duchu si říkáte – už to není, co to bývalo? Nač skládat zbraně. S nahromaděnými podkožními tukovými buňkami, které způsobují nevzhledné ďolíčky či hrbolky,
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
historyplus.cz
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
Decebalus obnovuje zbořené pevnosti a vyzbrojuje svoji armádu. Porušil tím mírovou dohodu, což ale Traianovi příliš nevadí. Aspoň má záminku k nové válce. Brzy opět vtrhne s vojskem do Dácie a za pár týdnů přitáhne až k její metropoli. Dobýt dobře opevněné město však bude pořádným oříškem. Byl prvním římským císařem, který se nenarodil na
Domácí sušené ovoce
panidomu.cz
Domácí sušené ovoce
Sušené ovoce je pochoutka. To už věděli naši předkové, kteří si tento způsob konzervace oblíbili. Domácí sušení se navíc vyplatí, protože kupované bývá drahé. Navíc, i když vypadá často docela atraktivně, může být plné chemikálií.   Co sušit? Ideální je, když máte ovoce z vlastní zahrádky. Usušit můžete prakticky jakékoli. Důležité je si uvědomit, že
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Jahodová bruschetta
tisicereceptu.cz
Jahodová bruschetta
Předkrm, který v sobě spojuje jemnost jahod s ostrostí balzamikového octa, vás příjemně překvapí nenadálou lahodností. Potřebujete 1 bagetu (nebo 4 krajíce bílého chleba) 250 g jahod 1 lžíci b
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
epochalnisvet.cz
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
V roce 1513 nakreslil osmanský admirál Piri Reis mapu, která podle mnohých měla vzniknout až o dvě staletí později. Na kusu gazelí kůže se totiž objevuje pobřeží připomínající Antarktidu bez ledového příkrovu, tři sta let před jejím objevením. Odkud čerpal? Existovala snad civilizace se znalostmi, jež historie dosud nezaznamenala? Píše se rok 1513, osmanský
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz