Domů     Pustevny: Stopa architekta Dušana Jurkoviče
Pustevny: Stopa architekta Dušana Jurkoviče

Dřevo, pestré barvy a lidové tradice. Tak bychom mohli ve zkratce charakterizovat dílo architekta Dušana Jurkoviče. Jeho stavby jsou dodnes perlami mnoha míst naší republiky v čele s Pustevnami nad Rožnovem pod Radhoštěm.

Našli bychom jen málo architektů, kteří ve své práci tak důsledně a přitom tvořivě respektovali lidové tradice.

Dušan Jurkovič, významný představitel secesní architektury, sice pocházel ze Slovenska, ale řadu svých nejobdivovanějších staveb za sebou zanechal na českém území. Předpoklady pro takové směřování své umělecké kariéry našel už ve své rodině.

Jeho dědeček spoluzakládal Matici slovenskou, tatínek patřil ke známým slovenským vlastencům a maminka byla velkou znalkyní lidového umění.

Zakázka pro nadějného mladíka

Dušan Jurkovič rodinnou tradici naplnil.

Už během praxe v Martině ho nadchla práce lidových tesařů a zanedlouho už se podílel na realizaci staveb pro národopisné výstavy ve Vsetíně a v Praze v roce 1895. Inspiroval se tenkrát lidovými dřevěnicemi ze slovenské obce Čičmany.

Jeho tvorba byla vysoce hodnocena laiky i odborníky a brzy přišla první velká zakázka. Soubor výletních ubytoven Pustevny na Radhošti obdivujeme dodnes.

Na návrhu zdejších secesních staveb začal Jurkovič pracovat už v roce 1897 na zakázku tehdejší Pohorské jednoty Radhošť a už za dva roky, 6. srpna 1899, mohly být otevřeny dvě roubené chaty, kterým se tenkrát říkalo útulny. Stály 82 433 rakouských korun.

Básník dřeva píše paměti

Důležitou osobou se tehdy stal také vsetínský stavitel Michal Urbánek, který jako první přišel s nápadem, že stavby na Radhošti budou mít lidový ráz.

„Pod jeho vedením a dozorem vypracován plán útulny Maměnky a ve stavbu její uvázal se, zajistiv si mé spolupůsobení,“ vzpomínal později ve svých pamětech tehdy teprve třicetiletý Dušan Jurkovič. Právě na Pustevnách si vysloužil svou přezdívku Básník dřeva.

Krása musí být vidět odevšad

Jídelna Libušín začala vznikat hned po útulně Maměnce, dostala jméno vyjadřující poctu české kněžně Libuši a Dušan Jurkovič nejprve musel vyřešit rébus, kam ji vlastně vměstnat. Přece jen prostor na vrcholku mezi již stojícími budovami nebyl neomezený.

Libušín nakonec dostal půdorys kříže, podobný jako u valašských dřevěných kostelů, a i z důvodu onoho nedostatku místa se dočkal propojení se stávajícím objektem, zvaným Pustevňa. Ta ovšem více získala, než ztratila, protože dostala reprezentativnější štít.

Už od počátku Jurkovič myslel na to, jak budou jeho stavby vypadat jako celek.

„Pro volný pohled na Maměnku nutno bylo uťati rohy pravého křídla, aby nezacláněly přicházejícímu z lesa od strany frenštátské,“ popisoval Jurkovič později trampoty s umístěním Libušína.

Už tehdy měl ale takovou reputaci, že se jen hrnuli spolupracovníci slavných jmen. Na výzdobě Libušína se podílel dokonce i malíř Mikoláš Aleš, který poskytl své kresby boha Radegasta, portáše a zbojníků jako předlohu pro výmalbu jídelny.

Génius nosí plány v hlavě

Z druhé světové války vyšly objekty na Pustevnách jako poražené. Nebyl čas ani prostředky na údržbu. Ještě krátce před svou smrtí v roce 1947 Dušan Jurkovič vynaložil hodně sil, aby obnovu svých staveb prosadil.

A když v roce 1950 přišlo znárodnění a přece jen nějaké opravy, Pustevny najednou nevypadaly jako za Jurkovičových časů. Už jen barevnost neodpovídala původní předloze. A tak až po roce 1989 byly objekty znovu otevřeny v důstojné podobě.

Libušín je ale dnes vlastně úplně nový, protože ho v roce 2014 zničil požár a na spáleništi vznikla metodou vědecké rekonstrukce úplně nová stavba, ovšem k nerozeznání podobná té Jurkovičově.

Novodobí řemeslníci použili nejen stejné barvy, ale i staré technické postupy a materiály jako jejich předchůdci před stoletím. „Je neuvěřitelné, co Jurkovič dokázal vymyslet a nosit v hlavě.

Ve věži mají vazby šedesát úrovní nad sebou a každá je jiná,“ kroutil hlavou Jakub Masák, majitel projekční kanceláře, která obnovu Libušína připravovala. Požár už dnes Libušínu nehrozí.

Stavba totiž disponuje nejmodernější hasicí technologií, využívající inertního plynu, který sníží obsah kyslíku v místnosti.

Barevná lázeňská pohádka

Omezovat práci Dušana Jurkoviče jen na Pustevny by samozřejmě bylo naprosto nedostačující. Krátce po dokončení Libušína a Maměnky si otevřel vlastní architektonickou kancelář v Brně a přicházely mu další a další zakázky.

Jednu z nesmazatelných stop po sobě zanechal v Luhačovicích. Tady navrhl unikátní soubor staveb ve svém typickém stylu lidové secese a v letech 1902 až 1904 vlastně vytvořil novou podobu světoznámých lázní. Snad nejznámější je zdejší Jurkovičův dům.

Nevznikl na zelené louce, ale přestavbou starších minerálních lázní z 18. století. Spojením dvou objektů, navýšením o patro a nezbytnou „jurkovičovskou“ fasádou ale architekt stvořil zcela nové dílo, které se hned začalo říkat Barevná pohádka.

Srdce města bít nezačalo

Luhačovice jsou ostatně Jurkovičových realizací plné. Je tu třeba Chaloupka, opět inspirativní přestavba staršího objektu, najdeme tu vilku Jestřabí, dnes proměněnou v komfortní lázeňský hotel, v roce 1909 vznikl Hudební pavilon pro lázeňský orchestr.

Jurkovič vytvořil budovu Vodoléčebného ústavu, postavil Sluneční lázně a stavitel Novák si u něj objednal svou vilu, řečenou Valaška. Mohli bychom dál korzovat Luhačovicemi a objevovat další a další Jurkovičovy nápady.

Bohužel už nedošlo třeba na ambiciózní Jurkovičův plán na představu městského centra, kterému by měl vévodit velkolepý lázeňský dům jako společenské srdce města a jehož součástí měly být i hrázděné, vzájemně propojené pavilony, zastřešující jednotlivé minerální prameny.

Kde všude si váží Jurkoviče

Zlínský kraj samozřejmě patřil k nejčastějším působištím Dušana Jurkoviče, ale i další regiony dodnes jeho stavby hýčkají.

Třeba Nové Město nad Metují díky Jurkovičovi obnovilo svůj renesanční zámek a vytvořilo neopakovatelnou zahradu s originálními dřevěnými stavbami.

Jurkovič se také postaral třeba o projekt budov visuté lanovky na Lomnický štít, vybudoval mnohé vily v Brně, v Praze nebo v Jičíně a jeho nezaměnitelný rukopis nese také turistická Jiráskova chata nedaleko Náchoda v Orlických horách.

Jurkovičovo dílo obdivují ale i v Polsku, kde během první světové války v Haliči vytvořil několik vojenských hřbitovů v lidovém stylu.

Stavba až po sto letech

Kdyby dnes Dušan Jurkovič dostal od osudu šanci znovu se vrátit na tento svět, možná by byl překvapen, že jedna jeho stavba stojí, přestože on sám ji nikdy nedokončil. Je to rozhledna na kopci Brdo nad Rožnovem pod Radhoštěm.

Architekt vypracoval její plány v roce 1896, ale k realizaci se dlouho nikdo neměl. A tak muselo uplynout celé století, než se město rozhodlo na dávné myšlenky navázat.

Rozhledna, vysoká 32 metrů, tak nad rožnovským skanzenem od roku 2012 opravdu stojí, je vyrobena tradičními technikami a barevností nezapře svou příbuznost s Pustevnami.

Foto: Shutterstock
Související články
Ani ne pět kilometrů nás ve Slatiňanech dělí od obce Kočí, kam bychom určitě neměli zapomenout se vydat. Stojí tu totiž původně gotický kostel sv. Bartoloměje, založený v roce 1397 Žofií Bavorskou, manželkou krále Václava IV. Kostel na první pohled působí trochu jako pevnost. Stojí na mírném návrší, obehnaném příkopem, a přichází se k němu po unikátním dřevěném zastřešeném barokním mostě, jedn
V Čechách jich moc nenajdete, ale ty, které se zachovaly, jsou opravdovými skvosty. Tak až pojedete na výlet, zkuste se v některé z nich zastavit. U bílého jednorožce Za krásnou lékárnou zapsanou na seznamu UNESCO se musíte vydat do západočeských Klatov. Najdete ji na náměstí Míru v domě s popisným číslem 149, kde sídlí už od počátku 17. století. Možná vás zaujme, že byla v běžném provozu ještě
Odnepaměti běží krkonošskou krajinou dravá říčka, které zdejší lidé vybrali jméno Mumlava. Inspirovali se německým slůvkem murmeln, což znamená mumlat, a přesně takový zvuk slyšeli, když se do tekoucí vody zaposlouchali. A mumlání vody se znásobilo v místě, kde se vrhala z desetimetrové výšky. Snažit se popsat Mumlavský vodopád je trochu jako vědecky rozebírat Monu Lisu. Stejně bude vždycky nejle
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali první zmínku o boskovickém hr
Strakonický hrad oplývá bohatou historií i mnoha legendami. Celá staletí patřil k hlavním sídlům řádu johanitů, po rozsáhlé rekonstrukci sem ale míří davy turistů. V jeho rozsáhlých prostorách je totiž neustále co objevovat. Podle pověsti je jednou z nejznámějších obyvatelek strakonického hradu Bílá paní, dcera Oldřicha z Rožmberka. Pokud se zjevila, všichni s napětím sledovali její náladu. Trado
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhada švédské kamenné lodě: Byla pohřebištěm, nebo observatoří?
enigmaplus.cz
Záhada švédské kamenné lodě: Byla pohřebištěm, nebo observatoří?
Více než tisíc kamenných lodí najdete po celé Skandinávii. Nejpozoruhodnější z nich se nazývá Ales Stenar a nachází se v jižním Švédsku. V jejích útrobách má být údajně ukryt hrob mýtického krále.
Červený duch z Arizony: Démon nebo neznámé zvíře?
epochalnisvet.cz
Červený duch z Arizony: Démon nebo neznámé zvíře?
Podle legendy zrozené v roce 1883 v americkém státě Arizona žije na jihovýchodě země podivné stvoření vypadající jako velbloud. Kromě toho, že má jít o děsivého obřího tvora, který útočí na lidi, prý na jeho hřbetě sedí lidská kostra. Jde o ducha nebo tvora z masa a kostí?   Měsíc visí nízko na obloze a krajinu
Tereza Brodská: „Doma má být navařeno a naklizeno“
panidomu.cz
Tereza Brodská: „Doma má být navařeno a naklizeno“
Dcerka poštovního zřízence Pumplmě ve Vlaku dětství i naděje, Popelka z lékárny v Básnících a v poslední době hlavně vesničanka Jana v seriálu Slunečná. Má krásné tmavé oči, nepopiratelné charisma, dva České lvy a říká o sobě, že je pečovatelka. Hereckých genů dostala Tereza Brodská do vínku jako málokdo – však byl také jejím otcem
Zchlaďte svou žáhu
nejsemsama.cz
Zchlaďte svou žáhu
Pálení žáhy je problém, který může potkat kohokoli, a přestože není nebezpečný, umí být hodně otravný. Podívejme se na to, proč vzniká a jak se ho lze zbavit. Možná jste si právě pochutnala na oblíbeném jídle, a najednou cítíte nepříjemné pálení, které vám stoupá od žaludku až do krku. Ano, přesně tohle je pálení žáhy a není to žádná
Knihovnička Domácí lékař je plná receptů na domácí kurýrování
tisicereceptu.cz
Knihovnička Domácí lékař je plná receptů na domácí kurýrování
Chtěli byste mít doma knížečku, do které můžete nahlédnout kdykoli vás trápí nějaké zdravotní neduhy a najít v ní rovnou i rychlé řešení? Tak právě pro vás je tu náš nový Domácí lékař plný rad na přír
Pražská asanace: Lidé chodili do bourané čtvrti na exkurzi
historyplus.cz
Pražská asanace: Lidé chodili do bourané čtvrti na exkurzi
Početná skupina zvědavců prochází po vratkých pavlačích z jednoho opuštěného domu do druhého. V ruce třímají pouze svíce. Smutně si přehrávají ten mizející kus pražské historie. Myslí na ten podivný a legendami opředený starosvětský život, jenž v těchto ponurých domech a průchodech ještě nedávno bujel. Brzy bude všemu konec…   Pro jednoho jde o největší zhůvěřilost, jaké se
Herufek: Láska v každém kousku čokolády
iluxus.cz
Herufek: Láska v každém kousku čokolády
Ještě na začátku minulého století patřilo Česko k čokoládovým velmocím, tato tradice byla sice zdecimována válkou a dobou komunismu, ale nikdy úplně nezmizela. Důkazem je také rodinná čokoládovna sídl
Nešťastní samečci tarantulí: Hledají lásku, nacházejí smrt
21stoleti.cz
Nešťastní samečci tarantulí: Hledají lásku, nacházejí smrt
Podzimní období v Coloradu přináší zvláštní jev, nastává totiž čas páření tarantulí. Pavoučí milostné hrátky dokonce přitahují nadšence z dalekých koutů, kteří touží spatřit každoroční milostné rituál
Sladký zabiják: Přidaný cukr zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění
epochaplus.cz
Sladký zabiják: Přidaný cukr zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění
Sladká chuť kdysi našim předkům signalizovala, že daná potravina je zdrojem rychle využitelné energie, kterou potřebovali při dlouhých pochodech, namáhavé práci, útěku či při boji. Ovšem s dnešním pohodlnějším způsobem života a dostupností sladkostí prakticky na každém kroku se z cukru stal nepřítel číslo jedna, mimo jiné ohrožuje i naše srdce! Cukry rozlišujeme na v
Dovolenkový ráj hokejové legendy
rezidenceonline.cz
Dovolenkový ráj hokejové legendy
Asi pětačtyřicet minut jízdy od Los Angeles po malebné Pacific Coast Highway leží Malibu, destinace báječných rekreačních sídel bohatých a slavných. Na jedné z jejích nejlepších pláží se před lety usadila s rodinou i někdejší dlouholetá hvězda americké NHL, Chris Chelios. Chelly, jak ho s láskou nazývají jeho kolegové, když komentuje NHL pro EPSN, trojnásobný
Tajemná sekta ohrožovala dceru
skutecnepribehy.cz
Tajemná sekta ohrožovala dceru
Před lety se moje mladší dcera zapletla s nebezpečnou sektou. Zdravotní následky si bohužel nese dodnes. Dcera propadla temným silám a nebezpečné sektě! Věřila, že čeká dítě se samotným Satanem. Co když to ale byla pravda? Dceřino soukromí jsem respektovala Kdysi dávno lidé věřili, že dívky mohou otěhotnět s ďáblem. Někteří lidé tomu věří i
Proč Patrasovou tak moc trápí?
nasehvezdy.cz
Proč Patrasovou tak moc trápí?
Saxofonista Felix Slováček (81) si stále užívá života naplno. Koncertuje, rád chodí do společnosti a dorazil také na oslavu narozenin hudebního skladatele Zdeňka Bartáka (70). I když měl dvě hodiny
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz