Orloj na severní fasádě olomoucké radnice ve výklenku s lomeným obloukem dosahuje výšky 14 metrů a i ve světovém měřítku je svou výzdobou výjimečný. Na pohled bychom totiž sotva odhadli, že už je starý přes šest století. Historikové se tak úplně neshodnou, jestli orloj na zdi olomoucké radnice vznikl současně s budovou, nebo o něco později. Sama radnice, která nahradila původní dřevěnou a vyhořel

To, že v oblasti dnešních Poděbrad je krásně, si pravděpodobně mysleli lidé už v paleolitu, protože se tu usadili. Líbilo se tu dalším a dalším generacím, král Přemysl Otakar II. tu v polovině 13. století nechyl zbudovat kamenný hrad, z něhož se postupně stal pohodlný zámek, a o dvě stě let později byly Poděbrady slavnostně povýšeny na město. Obliba Poděbrad ale nebyla jen krásným okolím. Skrz mě

Místo, kde je podle pověsti dosud ukryt tajemný poklad loupeživého rytíře, ale také sídlo králů a oblíbený cíl významných osobností naší historie. Hrad Potštejn nad stejnojmennou obcí je dominantou celého kraje. Obec Potštejn nedaleko Vamberka začala vznikat někdy v polovině 14. století, to už ale nad ní dávno stál gotický hrad. Už tehdy si stačil pořídit docela divokou minulost. Sloužil zřejmě j

Pískovcový most zvaný malá Pravčická brána stojí severně od České Lípy o od její větší jmenovkyně ji dělí zhruba osm kilometrů. Jak už název napovídá, nedosahuje takových rozměrů. Oblouk je vysoký jen 2,3 metru a jeho rozpětí je 3,3 metru. Ale zato můžeme nahoru. Na vrchol skály vede železné schodiště a nahoře je vyhlídka se zábradlím. K Malé Pravčické bráně se můžeme vydat třeba po modré turi

Při příjezdu ke slavkovskému zámku možná jen kousek od něj mineme další významnou stavbu, která je jedním ze symbolů města už od roku 1743. To je ale jen rok, v němž hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele dostala svou konečnou barokní podobu. Předtím byla gotickým kostelíkem ze 13. století, součástí špitálu řádu německých rytířů. Ostatně právě podle něj se celá současná čtvrť jmenuje Špitálka a sama

Kdybychom spatřili hrad Svojkov v dobách jeho největší slávy, asi bychom ani nedokázali rozeznat, co je ještě skála a co už uměle dostavěná zeď. Tak dokonalé bylo propojení přírody a lidského výtvoru. Kdy přesně skalní hrad Svojkov vznikl, o tom přesný doklad nemáme. Víme ale, že už v roce 1355 existoval pán Jaroslav ze Svojkova, takže v té době už se hrad na 17 metrů vysokém pískovcovém sloupu u

Vítali příchozí a odrazovali cizince. Městské brány jsou chloubou středočeských měst Stejně jako dnešní bezpečnostní rámy a kamery střežily vstupy do hradů a měst brány. Jejich podoba musela budit respekt, ale zároveň ukazovat zámožnost obyvatel žijících za hradebními zdmi. Především pak městské brány si zaslouží náš obdiv. Už jen proto, že do dnešních dní jich přetrvala jen hrstka. Mít opev

Hrad Kámen téměř dvě století vlastnil český rod Malovců. Jeden z jeho nejvýznamnějších příslušníků, rytíř Jan Kryštof Malovec z Malovic hrad vlastnil od roku 1640 a věnoval se jeho přestavbám, například se postaral o vznik jižního obytného křídla a vstupní věže. Obci ale na sebe zanechal ještě jednu památku. Na západním okraji vsi nechal vystavět raně barokní kapli Panny Marie Bolestné, v niž zř

Ne právě často máme příležitost prohlédnout si pamětihodnost starou dvacet milionů let. Pískovcová skalní města tvořená skalními bloky, stěnami či věžemi vzniklými zvětráváním různých typů hornin nám tu možnost nabízejí. Třeba Hruboskalsko v Českém ráji. Až budeme Hruboskalsko hledat na mapě, nejprve najdeme Turnov a potom se blíže zorientujeme podle obcí Hrubá Skála, Sedmihorky a Kacanov. Přesně