Na našem území lze najít mnoho studánek, které mají údajně léčivou sílu. Proč si tedy neudělat výlet a nenačerpat zdraví tryskající přímo ze země? Prozradíme, kde se některé z blahodárných pramenů nacházejí. 1 Zázraky Panny Marie Studánka: šumavské Lurdy Místo: Srní Na tomto místě se v 19. století zjeví Panna Maria, od té doby sem proudí mnoho poutníků, kterým voda z místní studánky pomáhá. N

Praha je nádherné a starobylé město. Ve své dlouhé historii však skrývá množství dosud nevysvětlených záhad. Některé z nich přitom nahánějí husí kůži i zkušeným hledačům tajemna. Kde se v Praze můžeme setkat s přízraky, temnými silami a dalšími nadpřirozenými jevy? Často právě tam, kde bychom je nejméně čekali… Tento přehled vám ukáže několik z těch nejpodivnějších pražských lokalit. Roma

Někdy to vypadá jako obyčejná chodba nebo jeskyně. Jenže když sestoupíte pár metrů pod povrch země, dostáváte se do trochu jiného prostředí. Tajemné síly jsou zde najednou zdánlivě silnější. Přece jen mají výhodu. Jsme v prostředí, kde stačí přijít o světlo a najednou jsme v úzkých. Navíc chodby bez konce do sebe často vstřebají duše těch, kteří zde zahynou. Všemožné jeskyně jsou často vítaným úk

Místa posledního odpočinku v někom vzbuzují klid a mnohdy je navštěvují lidé, aby ulehčili své zkroušené duši. Bloudění mezi náhrobky si často zpříjemňují přemýšlením, jaký osud asi nebožtíky potkal. Ovšem jsou i hřbitovy, na kterých není radno se zdržovat a kde i těm nejodvážnějším zalézá strach hluboko do morků kostí! Pomalu se začíná smrákat. Zářící kotouč se schová za obzor a zvedá se vítr. L

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je zcela neobyčejnou stavbou. Poutníkům vyráží dech nejen svou architektonickou originalitou, ale i energií, která z místa doslova sálá. Nad uměním starých mistrů, ať už malířů, sochařů, nebo architektů, zůstává dodnes mnohdy rozum stát. Přesto schopnosti některých jdou až za hranice „pouhého“ umění. Zářným příkladem toho je český barokní architekt s

Ozve se zarachocení klíčů, kroky kastelána odezní v dálce. Za okny hradu Houska se temní noc, z nedalekého lesa je až sem slyšet zlověstné houkání sýčka. Ale jinak je tu klid, nic se neděje… až do půlnoci. Nastává hodina duchů. A z jedné komnaty se ozve zlý hlas: „Zatracená pitomá černá potvoro! Já tě dostanu!“ Tak podle pověsti volá na svou černou slepici švédský generál Oront, jehož na Housku p

Krev odsouzených k smrti se vpíjí do okolní zeminy. Všude se ozývá bolestivý křik, ale i nářek těch, co se obávají věcí budoucích. Nad tím vším se nese chorálový zpěv kněží a jejich modlitby k božstvům. Prosí o pomoc s úrodou nebo sílu do válek. Krev obětovaných má jejich prosbám dodat sílu. Krvavé obřady s lidskými oběťmi si našinec spojuje nejspíše se středo a jihoamerickými civilizacemi Mayů,

Tajemné postavy s dlouhými špičáky, které sají lidskou krev, v nás vyvolávají strach již po staletí! Jsou povídačky o upírech skutečně pravdivé? Možná nám byli blíž, než si myslíme. V Čelákovicích nedaleko Prahy se to zřejmě upíry jen hemžilo! Kdo skutečně odpočívá na hrůzu nahánějícím pohřebišti onoho města? Zpráva, že se na jednom místě naší vlasti našlo hned víc jak deset ostatků upírů, okamži

Fabie, která se žene vpřed, míjí žlutou cedulku s označením 168. kilometru dálnice D1. Náhle řidička začne prudce brzdit. Strhává volant, automobil se neklání a se strašlivým rachotem se převrací na střechu. Několik kotrmelců, během nichž odlétají kusy plechů. Sklo se tříští. Pak se ozve poslední velká rána a je po všem. Vzápětí se ozve skřípění brzd, jak se ostatní řidiči snaží zabránit srážce.