Není mnoho sídel, které se mohou pochlubit takovým počtem architektonických památek ve svém historickém centru. Královské město České Budějovice takové je, a to i přesto, že v řada zdejších pamětihodností v dávné minulosti podlehla ničivému požáru. Na místě staré osady jménem Budivojovice se v roce 1265 zalíbilo samotnému králi Přemyslu Otakaru II. a rozhodl se zde založit město. Nutno ovšem př

Pokud by nás zajímalo, jak Kunětická hora ke svému neobvyklému jménu přišla, pak můžeme nahlédnout do kroniky Václava Hájka z Libočan a připomenout si pověst, podle které tento vrch podle sebe v roce 838 pojmenoval jakýsi vážený Kunak, dvořan mýtického českého knížete Křesomysla. První hrad tady ale založil zřejmě až král Václav II na přelomu 13. a 14. století, jenže vydržel sotva sto let. Jako

Strahovský vrch býval po staletí pustým místem. Nacházely se zde pískovcové a opukové lomy, po skončení těžby se tu usadili bezdomovci, jimž dělala společnost rasovna a popraviště. Ještě před první světovou válkou sloužil kopec jako vojenské cvičiště. Pak ale kohosi napadlo, že by se otevřený prostor dal využít i smysluplněji. Když se v roce 1926 chystal VIII. Všesokolský slet, bylo jasné,

V dobách, kdy ještě neexistoval parní stroj a o elektřině se nikomu ani nezdálo, bylo vodní kolo jediným dostupným zdrojem energie. Na řekách s dostatečným spádem se tak začaly rodit vodní mlýny, často úžasné doklady technické zdatnosti našich předků. Jejich doba už je dávno pryč, ale mlýny se na mnoha místech dochovaly, aby nám připomínaly staré zašlé časy. Řeklo by se, že vodní mlýn je pr

Povýšení na město bývalo vždycky snem každé rozrůstající se obce. Luhačovicím se tohoto prestižního označení dostalo až v roce 1936, ale to je opravdu trápit nemusí. Svět o Luhačovicích totiž moc dobře věděl už od 17. století. První Slované se v malebném údolí říčky Šťávnice obklopeném lesnatými kopci usadili už někdy v 7. století, ale dlouho to tu na prosperující osadu nevypadalo. Kraj to byl

K pravoslavnému chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech pohodlně dojdeme za pár minut od kolonády, i když to bude trochu do kopečka. Spatřit na vlastní oči tuhle nevšední stavbu ale rozhodně strojí za trochu námahy. V Karlových Varech si vždycky dávala dostaveníčko početná ruská lázeňská komunita, a tak bylo jasné, že zřízení pravoslavné modlitebny na sebe nenechá dlouho čekat. Už v roce 18

V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá! Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s

Návštěvníka západočeského města Ostrov možná překvapí, jak rozsáhlý a architektonicky bohatý je komplex zdejšího zámeckého areálu. Leckdo možná zatouží vrátit se do těch dávno zašlých dob, kdy se sem vydávali obdivovatelé toužící spatřit osmý div světa. Dlouho se historikové přeli o původ zámku v Ostrově nad Ohří. Byli si jisti tím, že na svém místě stál už v roce 1545 jako sídlo rodu Šliků. Al

Na hradě Bouzov, přestože jste tam třeba nikdy předtím nebyli, si můžete připadat jako na docela známém místě. Samozřejmě pouze v případě, že máte rádi filmové pohádky. Protože zdejší romantická zákoutí vylepšila třeba seriál Arabela, pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo italskou sérii Princezna Fantaghiró. Než se na Bouzov začali stěhovat filmaři, prožil hrad dlouhých sedm stole