V jejím nitru prý odpočívá bájné vojsko rytířů vedené sv. Václavem, které vyrazí na pomoc ohrožené vlasti ve chvíli nejkritičtější a nastolí věčný klid a mír. Pověst vznikla patrně v 15. století, kdy bylo na úpatí hory za tajemných okolností poraženo nepřátelské vojsko. Na horu se můžeme vydat například cestou z Louňovic pod Blaníkem, která vede kolem pověstmi opředené Veřejovy skály. Právě tad

Stačí ujet pouhých šedesát kilometrů od Prahy a ocitneme se v místě, kde osvícení zámečtí pánové kdysi vytvořili přírodní park, krásnější než příroda sama. A navíc je plný překvapení. Při hledání trasy dalšího výletu nahlédněme do šestnáctidílného naučného spisu Topografie království českého, jehož autorem byl v roce 1788 významný kněz a historik Jaroslav Schaller. „Vlašimský park svou krásou vyn

Vrch Blaník je znám zejména díky legendě o blanických rytířích, které má z nitra hory vyvést kníže Václav, až bude českému národu nejhůř. Že jde jen o legendu? Proč se však v okolí hory ozývá nevysvětlitelné hučení, dunění a šum neznámých vod? Má jít o horu, která český národ zachrání v případě katastrofy. V Blaníku, nacházejícím se asi 10 km jižně od Vlašimi, spí údajně vojska spolu s českým kn

Unikátní komplex staveb z nejrůznějších historických dob a doklad proměny architektonických slohů. A také památné místo, odkud se svého času po českých zemích šířila tolik potřebná vzdělanost. Sázavský klášter na nás i dnes dýchne neopakovatelnou atmosférou. Tam, kde se malebná řeka Sázava vine v půvabných meandrech středočeskou krajinou, se v roce 1009 v nevelké jeskyni usadil poustevník. Jmen

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník leží výrazný skalní útvar, zvaný Veřejova skála. Dle legend se právě zde nachází vstup do bájného podzemí hory, kde mají odpočívat blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř. Na Blaníku se nacházejí i kupy kamenů a tzv. Rytířské skály, které připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Podle nejnovějšího zkoumání jde o zbytky

Je dokladem génia českých stavitelů i sběratelské vášně jedné z nejznámějších osobností naší historie. Výstavný zámek Konopiště s rozlehlým parkem se i dnes do nejmenšího detailu důsledně drží podoby, kterou mu arcivévoda d´Este vtiskl před více než stoletím. Arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este známe z dějin jako následníka rakousko-uherského trůnu, který byl zavražděn při atentátu v Sarajevu.

Je štěstí, že jeden z našich nejstarších hradů patří zároveň k těm nejzachovalejším. Sídlo, které po více než dvacet generací patří českému šlechtickému rodu Šternberků, má vodovod i ústřední topení, přitom pamatuje doby, kdy se válčilo jen mečem, kopím a lukem. Je naprosto výjimečná záležitost, že hrad Šternberk patřil po celých sedm století prakticky jedinému šlechtickému rodu. A co víc, že i

To místo se stalo dějištěm odporných zvěrstev, páchaných minulým režimem, oblíbenou zastávkou romantických trampů, neoficiální nudistickou pláží, konečnou stanicí sebevrahů i námětem strašidelných příběhů. Není to však jen bohatá a trochu ponurá historie, kterou Amerika u středočeské obce Mořina přitahuje návštěvníky jako magnet. Soustava vápencových lomů s průzračnou vodou a systémem podzemní

Městský turistický ekovláček můžeme využít v turistické sezoně od dubna do října. Jezdí okružní trasu několikrát denně, a to po nejvýznamnějších místech města, případně nás doveze až na nedaleký zámek Konopiště a zpět. Na tomto zámku, původně postaveném ve 13. století, si můžeme prohlédnout impozantní sbírku zbraní, mysliveckých trofejí a honosných zbrojí (velice cenné jsou zejména kousky i