Domů     Mohendžodaro: Město, které předběhlo svoji dobu
Mohendžodaro: Město, které předběhlo svoji dobu
od 23.11.2021
1

Horko, při kterém padají i teploty kolem 70 °C, nemilosrdně vysušuje stavby z pálených cihel, staré několik tisíc let. Co nezničí žhavé paprsky slunce, dokoná vlhkost a sůl.

Přesto ruiny budov města vybaveného koupelnami a kanalizací v dobách, kdy staří Egypťané a Mezopotamci teprve objevovali životodárnou sílu vody, vzbuzuje úžas. Vítejte v tajemném městě Mohendžodaro na jihu Pákistánu.

Cenné nálezy posloužily ke stavbě železnice

Na první stopy dávné civilizace v Pákistánu narazil Charles Masson, dezertér z vojska Britské Východoindické společnosti již na konci 20. let 19. století.

O tom, co zde viděl, napsal knihu Narrative of Various Journeys in Balochistan, Afghanistan and the Punjab, 1826–1838 (Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu), kterou vydal roku 1842.

Líčí v ní objevy, které uskutečnil na návrší u Harappy – města, které protoindické kultuře propůjčilo své jméno. Po Massonovi se sem vydali i další dobrodruzi, kteří chtěli poznat nepoznané.

Jenže cihly ze zdí nalezených po nánosem hlíny posloužily jako stavební materiál pro budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, případně se staly součástí domků zdejších domorodců. Horní vrstvy prehistorických staveb tak bohužel navždy zmizely.

Když hrozilo, že by cenné památky mohly být zcela rozebrány, došlo k příznivému obratu.

Další etapu bádání, tentokrát už přísně vědeckou, zahájil rok 1921. Dělníci, pracující na železnici u řeky Indu, během výkopů pro novou trať vyhrabali ze země vypálené hliněné destičky, zobrazující především zvířata doprovázená podivným písmem.

Svůj objev si nenechali pro sebe. Zanedlouho se tu objevil britský archeolog John Marshall, který bádal dál a před očima svých užaslých současníků vyhrabal ruiny celého města.

Zřícené zdi z pálených cihel ukázaly, že kdysi náležely třípatrovým, či dokonce čtyřpatrovým domům. Nechyběla tu také sýpka, zásobárna obilí na horší časy.

Po mnoha tisících let tak znovu spatřilo světlo světa Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předchozímu z oka vypadlo.

Nečekaný rozmach kultury

Pokračující výzkumy během 20. století odhalily i další sídla, patřící ke stejné civilizaci a do stejné historické etapy. Roku 1968 archeologové vyhrabali sídlo Kálíbanghan, nacházející se v indickém státě Rádžasthán, a také město Lothal. Další sídlo u Varánasí se podařilo odhalit v roce 1998.

Zdrojem cenných nálezů se stála vesnice Birhana v indickém státě Harijána. Rozsah této kultury je totiž neuvěřitelný.

Ačkoli veřejnost dodnes zná hlavně Mohendžodaro a Harappu, ve skutečnosti jde o více měst a rozsáhlou civilizaci, rozkládající se na několika tisících čtverečních kilometrech.

Intenzivní bádání sice probíhá už sto let, ale vědci mají stejně pocit, že stojí stále na začátku. Tolik nezodpovězených otázek Mohendžodaro vzbuzuje.

Opravdu první civilizace?

Kam až sahají prvopočátky této vyspělé kultury? Odborníci tvrdí, že zlatá éra obou nejznámějších sídel harappské kultury začala v období okolo roku 2600 př. n. l. Podle nových studií však musíme jít za jejím nejranějším obdobím mnohem dále do minulosti.

K počátečnímu zrodu došlo možná už před 10 000 lety, takže skutečně může jít o nejstarší vyspělou civilizaci na světě.

Dokládají to analýzy úlomků zvířecích kostí a keramiky z naleziště ve vesnici Birhana.

Indický profesor Anindja Šarkar prohlásil na základě provedeného datování nálezů radiokarbonovou metodou, že „výzkum posunul období starověku zpátky až do osmého tisíciletí před naším letopočtem.“

Objev změnil dosavadní znalosti o dávném osidlování dnešní Indie.

Badatelé tedy stále netuší, kdy harappská civilizace přesně začala psát svoji existenci. Stejnou hádankou pro ně však je i totožnost jejích prvních obyvatel.

„Jsou docela bez tváře,“ tvrdí upřímně Gregory Possehl, expert na kulturu kolem řeky Indu, který působí na Pennsylvánské univerzitě v Kalifornii.

Naznačuje tak, že o nich víme příliš málo, abychom mohli popsat způsob života těchto lidí a říci o nich cokoli bližšího.

Podle historiků však civilizaci v Mohendžodaru a Harappy založili ádivásiové, tedy původní indičtí domorodci tmavé pleti. Samotné Mohendžodaro mělo podle odhadů v době svojí největší slávy asi 5 milionů obyvatel.

Fantastická je i vyspělost staveb. Zedníci stavěli budovy z kvalitních pálených cihel v době, kdy svět tento stavební materiál ještě vůbec neznal. Tajemství této výroby odhalili teprve mnohem později staří Římané. Přitom ho obyvatelé oblasti v povodí Indu znali minimálně již 3000 let předtím.

Ovšem pozoruhodná je nejen kvalita cihel, ale i charakter samotných budov a ulic Mohendžodara.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje rozdíly antropolog Jonathan Mark Kenoyer z univerzity ve Wisconsinu.

Jednotlivé domy vypadají podobně, chybí cokoli, co by se dalo považovat za sídlo centrální vlády, panovníka nebo panovnice. Kdo a jak tu tedy vládl? Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou z těchto otázek zatím neexistuje správná odpověď.

Mrtví končí v ohni

Nikdo z obyvatel Mohendžodara zřejmě nehromadil bohatství a nevyvyšoval se nad ostatní. Současný britský historik Andrew Robinson se domnívá, že šlo společnost, ve které vládci úplně chyběli. Jenže to nemusí být až tak jednoznačné.

Skutečnost, že ve městě nenarazíme na budovy patřící boháčům ani hrobky a pomníky vládců, ještě nemusí znamenat, že zde neexistovala jakákoli forma řízení společnosti. Už jen sama důmyslná struktura města ukazuje, že někdo musel řídit jeho výstavbu.

Neobstojí ani argument chybějících hrobek. Někdejší ředitel Britského muzea Neil McGregor v této souvislosti upozorňuje, že tato civilizace své zemřelé většinou spalovala. Pohřeb do země nebyl obvyklý.

Budovy se sobě podobají jako vejce vejci, žádná z nich nevyniká nad ostatními. Napovídá to, že společnost harappské kultury se chovala rovnostářsky, jako by mezi lidmi neexistovaly žádné sociální rozdíly.

Podle Kenoyera šlo pravděpodobně o městský stát řízený volenými úředníky. Vzhledem k tomu, že se město rozkládalo na několika kopcích, není vyloučeno, že z každého z nich byli voleni zástupci. Možná šlo o první pokusy o demokratické zřízení.

Skromnost, čistota a pořádek určují charakter celého města. Do popředí se tu dostává technokratický přístup. Zdejší obyvatelé mistrně ovládali výrobu mědi a bronzu, ale zdá se, jako by nástroje z nich vyrobené podléhaly jakémusi přesně danému standardu.

Totéž platí o hrnčířských nebo kamenických výrobcích. Máte pocit, že obyvatelé Mohendžodara patřili mezi lidi bez smyslu pro krásně věci a nikdy se nesnažili odlišit od ostatních? Minimálně v prvním případě se mýlíte.

O jejich zájmu o umění a předměty denní potřeby svědčí nálezy spousty hliněných sošek nebo dětských hraček objevených v domech.

Živé centrum zahraničního obchodu

Pečlivě provedená závaží zase ukazují, že i obchod tu byl přísně hlídán, aby nikdo nešidil. Rozkvět zahraničního obchodu dokládá spousta nálezů – korále z jaspisů a onyxů, zlaté šperky.

Panovala tu kosmopolitní atmosféra, sjížděla se sem spousta cizích kupců a nikdo nikomu nebránil, aby ve městě zůstal, jak dlouho chce. Alespoň to naznačují nálezy. Složení obyvatelstva vypadá z etnického pohledu jako velmi pestré.

A kudy vedly obchodní stezky starých kupců, které neminuly Mohendžodaro? Karavany se zbožím se zřejmě vydávaly náhorními plošinami dnešního Íránu, odkud mířily do centra Asie.

Kupci se také plavili po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových oplachtěných člunech.

Ve městě postrádáme i chrámy nebo jiné památky, odkazující na náboženské rituály. Skutečně příslušníci této protoindické civilizace nevyznávali žádný společný náboženský kult? Jde o problém, který mnoha odborníkům také nedá spát.

Absence staveb, jež by na první pohled odpovídaly náboženským účelům, vzbuzuje otázku, zda mohendžodarští obyvatelé patřili mezi ateisty. Ale existuje i jiné vysvětlení.

Stavbou, která se v Mohendžodaru nejvíce podobá chrámu, je bazén zvaný Velká lázeň, jenž je ohraničený zdmi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Possehla je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody, který se dá považovat za druh náboženství. Na území celého města se nachází také spousta studní a každý dům je vybaven koupelnou a kanalizací. Svědčí to nejen o snaze o maximální hygienu, ale i o povýšení vody na bohyni.

Rozluštění písma napoví

Zároveň se tu nenašly žádné zbraně, obyvatelé se tedy pravděpodobně řadili k těm mírumilovným. Dlouhá staletí se zřejmě nezapletli do války, ani nebyli nikým napadeni. Městu totiž úplně chybí hradby na ochranu před nepřáteli, což je naprosto nezvyklé.

Nenašly se ani zbytky ostatků koní, takže lidé z Mohendžodara zřejmě jejich síly nevyužívali ani v tahu, ani jako jezdecký prvek pro dopravní či válečné účely.

Proč má Mohedžodaro v sobě zakódováno tolik pochybností, jak vlastně vypadal zdejší život před mnoha tisíci lety?

I když se zachovaly hliněné destičky s obrázky a písmem, které se podobá egyptským hieroglyfům, zatím se nenašel odborník, který by je dokázal rozluštit. Až se to někomu podaří, budeme o krůček blíže k pochopení zdejšího života.

Tajemstvím je opředen i zánik této civilizace, ke kterému došlo zhruba okolo roku 1900 před našim letopočtem.

Jedním z možných scénářů, jak se město zřítilo do záhuby, mohlo být postupné zhoršování klimatické situace. Na monzuny, které dodávaly vláhu políčkům s úrodou, se už nebylo možno spolehnout.

Obyvatelé trpěli horkem, které je donutilo opustit své domovy, a v okolní krajině hledali místa k hospodaření. Plodiny, jež do této chvíle pěstovali, ničily vysoké teploty, na velkozrnném obilí dozrál sotva zlomek klasů.

Nezbývalo než hledat odolnější odrůdy, především rýži a proso – obě plodiny totiž lépe odolávají velmi teplému počasí. Popisovaný vývoj potvrzují i objevy z archeologických nalezišť. Změny v zemědělství měly vliv i na strukturu měst.

Velká sýpka, která je k vidění v Mohendžodaru, ztratila svůj význam. Menší úrodu si lidé zvládli uskladnit i doma. Počet obyvatel větších měst se proto rapidně snížil.

Další možností konce je nějaká nepřátelská invaze. Přibližně v období okolo roku 1500 př. n. l. přišli indoevropští kočovníci, kteří hnali velká stáda krav. Mohl sem proniknout například i kmen Árjů.

Odtud pak jedna skupina obyvatel zamířila na západ a její potomci se stali předky současných evropských národů.

Další vlna kočovníků zamířila na jih. Zároveň mohlo někdy v této době dojít i k záplavám nebo zemětřesení. Civilizace zřejmě nezanikla v jediném krátkém okamžiku.

Výzkumy ukazují, že potomci domorodců z Mohedžodara možná přesídlili do okolí řeky Gangy, kde našli příjemnější podmínky k životu. Tam se totiž okolo roku 1200 př. n. l. začínají objevovat prosperující sídla.

Foto: Shutterstock, Pixabay, PX FUEL

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
Litva, Lotyško a Estonsko, trojice zemí u západních hranic Ruska je v posledních letech stále zajímavější alternativou pro poznávací výlety. Není se čemu divit. Země lze během několika dnů projet autem a díky svému rovinatému charakteru vybízí i k cyklistickému výletu. Pokud si k tomu přidáte množství kulturních i přírodních památek, je jasné, proč je o ně stále větší zájem. Doporučujeme začít v
Hlavní město Slovenska můžete poznávat různými způsoby. Jestliže milujte zeleň, můžete využít širokou síť cyklotras a kochat se pohledem na třetí nejzelenější hlavní město na světě ze sedla jízdního kola. V případě, že máte rádi dobré jídlo a víno, právě nyní, na podzim, je ten pravý čas vychutnat si dobroty, které voní z každého koutu města. Chcete-li však poznat Bratislavu naplno, využijte m
Bratislavský podzim se spojuje s kvalitním vínem, jedinečnou domácí gastronomií a tradiční kulturou. Kratší dni, když vám pod nohama šustí listí a venku se příjemně ochladí, patří v Bratislavě mezi ty nejhezčí. Objevte kouzlo města na Dunaji, ochutnejte jeho různorodost a zažijte skvělou atmosféru. Dopřejte si 72 hodinový výlet plný zážitků v městě, kde je všechno na skok. Ve víně je zážit
Objevte kouzlo města na Dunaji, nadchněte se pro jeho historii, zažijte skvělou atmosféru a ochutnejte jeho různorodost. Dopřejte si 72 hodinový výlet plný zážitků ve městě, kde je všechno na skok. 1. Akce pro celou rodinu  V Bratislavě to žije v každém ročním období. Brzy na podzim se v okolí Bratislavy konají vinné festiva­ly a tradiční vinobraní, Jazzo­vé dny a Bratislavské hudební sl
Květen je měsíc lásky, ale také období, kdy se turistická sezóna teprve rozjíždí, zároveň jsou však už i evropská letoviska zalitá sluncem a příjemné teploty lákají k procházkám a objevování nových míst. To vše přímo vybízí k romantické dovolené. Ať už k moři, než se pláže zaplní a teploty vystoupají bůhví kam, nebo do termálních lázní či za poznáváním jiných kultur – zejména páry často vyrážejí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Inspirujte se našimi tipy a zařiďte si kuchyni snů
epochaplus.cz
Inspirujte se našimi tipy a zařiďte si kuchyni snů
Zařizujete si nové bydlení, nebo vám vaše stávající kuchyň připadá nemoderní a uvažujete o změně? Ať tak, či tak, mohou se vám hodit naše tipy, jak si zařídit moderní, a přitom praktickou kuchyni, o které možná zatím jen sníte. Kde jinde vařit, než v kuchyni? Většina z nás si doma vaří, peče, připravuje svačiny. Kde jinde tohle
Ztratila srdce pro mladého kolegu?
nasehvezdy.cz
Ztratila srdce pro mladého kolegu?
O fantastickém muži po jejím boku mluví herečka Zuzana Vejvodová (43) snad od chvíle, co se rozešla s otcem svého syna Pavlem Nečasem (57). Je však s podivem, že ho nikdy nikdo neviděl! Jejím part
Musela jsem mít víc milenců než moje kamarádka
skutecnepribehy.cz
Musela jsem mít víc milenců než moje kamarádka
Začalo to už na střední. Být věrné, to nebylo nic pro nás. Toužily jsme svést každého chlapa, kterého jsme viděly. Jen tak – soupeřily jsme spolu! S Hanou jsme se potkaly na střední škole, sedly jsme si vedle sebe. Měly jsme společnou zálibu. Lovit kluky. Na gymplu jich moc nebylo, ale v blízkosti byla naštěstí průmyslovka. Kluky
Tak dobré masky jste ještě neměli
iluxus.cz
Tak dobré masky jste ještě neměli
Anela, česká značka přírodní kosmetiky pro náročné zákazníky, uvádí na trh novou řadu pleťových masek pro hloubkovou hydrataci, regeneraci, výživu a zklidnění všech typů pleti. Během pár minut dokáží
Balanční deska pro rovnováhu
panidomu.cz
Balanční deska pro rovnováhu
Nemáte čas se pravidelně hýbat? Zkuste balanční desku. Cvičení na ní je zábavné a nevyžaduje mnoho místa v bytě. Pomůže zlepšit nejen stabilitu, ale i koordinaci svalů, zpevnit zejména ty ve středu těla, na které zapomínáme. A právě tyhle svaly jsou důležité při jakémkoliv sportu, ale také při problémech s páteří či klouby. Cvičení pomáhá
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Delikátní zážitek u Breitlingu
epochalnisvet.cz
Delikátní zážitek u Breitlingu
Prestižní hodinářská značka Breitling je dalším z lifestylových výrobců, který své portfolio rozšiřuje o gastronomii. Po podniku v Londýně a korejském Soulu nyní otevřela svou první restauraci v souse
Záhadné zmizení ponorky: Byla snad ukradena?!
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení ponorky: Byla snad ukradena?!
V období první světové války se naplnil osud řady lodí, ponorek nevyjímaje. Patřila k nim i SM UB-3 německého císařského námořnictva. Stále se však nepodařilo najít vrak této ponorky. Zmizela bez jedi
Proč žije tolik jedovatých zvířat právě v Austrálii?
21stoleti.cz
Proč žije tolik jedovatých zvířat právě v Austrálii?
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie
4x Moravskoslezský kraj dětem
epochanacestach.cz
4x Moravskoslezský kraj dětem
Moravskoslezský kraj je krajem Beskyd, skvělého jídla a pití, ale nezapomíná se zde samozřejmě ani na dětičky. Kam je zde můžete vzít na parádní rodinný výlet? Malá ZOO V místech, kde kdysi stávala konírna Larischů, se nachází menší zookoutek Karviná-Fryštát (viz úvodní foto). Konkrétně ji naleznete v zámeckém parku Boženy Němcové. Obora se vzácnými dřevinami
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Opravdu jsou jen kamarádi?
nasehvezdy.cz
Opravdu jsou jen kamarádi?
V pořadí jako třetí vypadl v letošním ročníku StarDance oblíbený zpěvák Richard Krajčo (46). Rozhodně ale s tancem skončit nechce a povídá se, že je to zejména kvůli krásné tanečnici Dominice Roškov