Domů     Mohendžodaro: Město, které předběhlo svoji dobu
Mohendžodaro: Město, které předběhlo svoji dobu

Horko, při kterém padají i teploty kolem 70 °C, nemilosrdně vysušuje stavby z pálených cihel, staré několik tisíc let. Co nezničí žhavé paprsky slunce, dokoná vlhkost a sůl.

Přesto ruiny budov města vybaveného koupelnami a kanalizací v dobách, kdy staří Egypťané a Mezopotamci teprve objevovali životodárnou sílu vody, vzbuzuje úžas. Vítejte v tajemném městě Mohendžodaro na jihu Pákistánu.

Cenné nálezy posloužily ke stavbě železnice

Na první stopy dávné civilizace v Pákistánu narazil Charles Masson, dezertér z vojska Britské Východoindické společnosti již na konci 20. let 19. století.

O tom, co zde viděl, napsal knihu Narrative of Various Journeys in Balochistan, Afghanistan and the Punjab, 1826–1838 (Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu), kterou vydal roku 1842.

Líčí v ní objevy, které uskutečnil na návrší u Harappy – města, které protoindické kultuře propůjčilo své jméno. Po Massonovi se sem vydali i další dobrodruzi, kteří chtěli poznat nepoznané.

Jenže cihly ze zdí nalezených po nánosem hlíny posloužily jako stavební materiál pro budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, případně se staly součástí domků zdejších domorodců. Horní vrstvy prehistorických staveb tak bohužel navždy zmizely.

Když hrozilo, že by cenné památky mohly být zcela rozebrány, došlo k příznivému obratu.

Další etapu bádání, tentokrát už přísně vědeckou, zahájil rok 1921. Dělníci, pracující na železnici u řeky Indu, během výkopů pro novou trať vyhrabali ze země vypálené hliněné destičky, zobrazující především zvířata doprovázená podivným písmem.

Svůj objev si nenechali pro sebe. Zanedlouho se tu objevil britský archeolog John Marshall, který bádal dál a před očima svých užaslých současníků vyhrabal ruiny celého města.

Zřícené zdi z pálených cihel ukázaly, že kdysi náležely třípatrovým, či dokonce čtyřpatrovým domům. Nechyběla tu také sýpka, zásobárna obilí na horší časy.

Po mnoha tisících let tak znovu spatřilo světlo světa Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předchozímu z oka vypadlo.

Nečekaný rozmach kultury

Pokračující výzkumy během 20. století odhalily i další sídla, patřící ke stejné civilizaci a do stejné historické etapy. Roku 1968 archeologové vyhrabali sídlo Kálíbanghan, nacházející se v indickém státě Rádžasthán, a také město Lothal. Další sídlo u Varánasí se podařilo odhalit v roce 1998.

Zdrojem cenných nálezů se stála vesnice Birhana v indickém státě Harijána. Rozsah této kultury je totiž neuvěřitelný.

Ačkoli veřejnost dodnes zná hlavně Mohendžodaro a Harappu, ve skutečnosti jde o více měst a rozsáhlou civilizaci, rozkládající se na několika tisících čtverečních kilometrech.

Intenzivní bádání sice probíhá už sto let, ale vědci mají stejně pocit, že stojí stále na začátku. Tolik nezodpovězených otázek Mohendžodaro vzbuzuje.

Opravdu první civilizace?

Kam až sahají prvopočátky této vyspělé kultury? Odborníci tvrdí, že zlatá éra obou nejznámějších sídel harappské kultury začala v období okolo roku 2600 př. n. l. Podle nových studií však musíme jít za jejím nejranějším obdobím mnohem dále do minulosti.

K počátečnímu zrodu došlo možná už před 10 000 lety, takže skutečně může jít o nejstarší vyspělou civilizaci na světě.

Dokládají to analýzy úlomků zvířecích kostí a keramiky z naleziště ve vesnici Birhana.

Indický profesor Anindja Šarkar prohlásil na základě provedeného datování nálezů radiokarbonovou metodou, že „výzkum posunul období starověku zpátky až do osmého tisíciletí před naším letopočtem.“

Objev změnil dosavadní znalosti o dávném osidlování dnešní Indie.

Badatelé tedy stále netuší, kdy harappská civilizace přesně začala psát svoji existenci. Stejnou hádankou pro ně však je i totožnost jejích prvních obyvatel.

„Jsou docela bez tváře,“ tvrdí upřímně Gregory Possehl, expert na kulturu kolem řeky Indu, který působí na Pennsylvánské univerzitě v Kalifornii.

Naznačuje tak, že o nich víme příliš málo, abychom mohli popsat způsob života těchto lidí a říci o nich cokoli bližšího.

Podle historiků však civilizaci v Mohendžodaru a Harappy založili ádivásiové, tedy původní indičtí domorodci tmavé pleti. Samotné Mohendžodaro mělo podle odhadů v době svojí největší slávy asi 5 milionů obyvatel.

Fantastická je i vyspělost staveb. Zedníci stavěli budovy z kvalitních pálených cihel v době, kdy svět tento stavební materiál ještě vůbec neznal. Tajemství této výroby odhalili teprve mnohem později staří Římané. Přitom ho obyvatelé oblasti v povodí Indu znali minimálně již 3000 let předtím.

Ovšem pozoruhodná je nejen kvalita cihel, ale i charakter samotných budov a ulic Mohendžodara.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje rozdíly antropolog Jonathan Mark Kenoyer z univerzity ve Wisconsinu.

Jednotlivé domy vypadají podobně, chybí cokoli, co by se dalo považovat za sídlo centrální vlády, panovníka nebo panovnice. Kdo a jak tu tedy vládl? Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou z těchto otázek zatím neexistuje správná odpověď.

Mrtví končí v ohni

Nikdo z obyvatel Mohendžodara zřejmě nehromadil bohatství a nevyvyšoval se nad ostatní. Současný britský historik Andrew Robinson se domnívá, že šlo společnost, ve které vládci úplně chyběli. Jenže to nemusí být až tak jednoznačné.

Skutečnost, že ve městě nenarazíme na budovy patřící boháčům ani hrobky a pomníky vládců, ještě nemusí znamenat, že zde neexistovala jakákoli forma řízení společnosti. Už jen sama důmyslná struktura města ukazuje, že někdo musel řídit jeho výstavbu.

Neobstojí ani argument chybějících hrobek. Někdejší ředitel Britského muzea Neil McGregor v této souvislosti upozorňuje, že tato civilizace své zemřelé většinou spalovala. Pohřeb do země nebyl obvyklý.

Budovy se sobě podobají jako vejce vejci, žádná z nich nevyniká nad ostatními. Napovídá to, že společnost harappské kultury se chovala rovnostářsky, jako by mezi lidmi neexistovaly žádné sociální rozdíly.

Podle Kenoyera šlo pravděpodobně o městský stát řízený volenými úředníky. Vzhledem k tomu, že se město rozkládalo na několika kopcích, není vyloučeno, že z každého z nich byli voleni zástupci. Možná šlo o první pokusy o demokratické zřízení.

Skromnost, čistota a pořádek určují charakter celého města. Do popředí se tu dostává technokratický přístup. Zdejší obyvatelé mistrně ovládali výrobu mědi a bronzu, ale zdá se, jako by nástroje z nich vyrobené podléhaly jakémusi přesně danému standardu.

Totéž platí o hrnčířských nebo kamenických výrobcích. Máte pocit, že obyvatelé Mohendžodara patřili mezi lidi bez smyslu pro krásně věci a nikdy se nesnažili odlišit od ostatních? Minimálně v prvním případě se mýlíte.

O jejich zájmu o umění a předměty denní potřeby svědčí nálezy spousty hliněných sošek nebo dětských hraček objevených v domech.

Živé centrum zahraničního obchodu

Pečlivě provedená závaží zase ukazují, že i obchod tu byl přísně hlídán, aby nikdo nešidil. Rozkvět zahraničního obchodu dokládá spousta nálezů – korále z jaspisů a onyxů, zlaté šperky.

Panovala tu kosmopolitní atmosféra, sjížděla se sem spousta cizích kupců a nikdo nikomu nebránil, aby ve městě zůstal, jak dlouho chce. Alespoň to naznačují nálezy. Složení obyvatelstva vypadá z etnického pohledu jako velmi pestré.

A kudy vedly obchodní stezky starých kupců, které neminuly Mohendžodaro? Karavany se zbožím se zřejmě vydávaly náhorními plošinami dnešního Íránu, odkud mířily do centra Asie.

Kupci se také plavili po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových oplachtěných člunech.

Ve městě postrádáme i chrámy nebo jiné památky, odkazující na náboženské rituály. Skutečně příslušníci této protoindické civilizace nevyznávali žádný společný náboženský kult? Jde o problém, který mnoha odborníkům také nedá spát.

Absence staveb, jež by na první pohled odpovídaly náboženským účelům, vzbuzuje otázku, zda mohendžodarští obyvatelé patřili mezi ateisty. Ale existuje i jiné vysvětlení.

Stavbou, která se v Mohendžodaru nejvíce podobá chrámu, je bazén zvaný Velká lázeň, jenž je ohraničený zdmi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Possehla je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody, který se dá považovat za druh náboženství. Na území celého města se nachází také spousta studní a každý dům je vybaven koupelnou a kanalizací. Svědčí to nejen o snaze o maximální hygienu, ale i o povýšení vody na bohyni.

Rozluštění písma napoví

Zároveň se tu nenašly žádné zbraně, obyvatelé se tedy pravděpodobně řadili k těm mírumilovným. Dlouhá staletí se zřejmě nezapletli do války, ani nebyli nikým napadeni. Městu totiž úplně chybí hradby na ochranu před nepřáteli, což je naprosto nezvyklé.

Nenašly se ani zbytky ostatků koní, takže lidé z Mohendžodara zřejmě jejich síly nevyužívali ani v tahu, ani jako jezdecký prvek pro dopravní či válečné účely.

Proč má Mohedžodaro v sobě zakódováno tolik pochybností, jak vlastně vypadal zdejší život před mnoha tisíci lety?

I když se zachovaly hliněné destičky s obrázky a písmem, které se podobá egyptským hieroglyfům, zatím se nenašel odborník, který by je dokázal rozluštit. Až se to někomu podaří, budeme o krůček blíže k pochopení zdejšího života.

Tajemstvím je opředen i zánik této civilizace, ke kterému došlo zhruba okolo roku 1900 před našim letopočtem.

Jedním z možných scénářů, jak se město zřítilo do záhuby, mohlo být postupné zhoršování klimatické situace. Na monzuny, které dodávaly vláhu políčkům s úrodou, se už nebylo možno spolehnout.

Obyvatelé trpěli horkem, které je donutilo opustit své domovy, a v okolní krajině hledali místa k hospodaření. Plodiny, jež do této chvíle pěstovali, ničily vysoké teploty, na velkozrnném obilí dozrál sotva zlomek klasů.

Nezbývalo než hledat odolnější odrůdy, především rýži a proso – obě plodiny totiž lépe odolávají velmi teplému počasí. Popisovaný vývoj potvrzují i objevy z archeologických nalezišť. Změny v zemědělství měly vliv i na strukturu měst.

Velká sýpka, která je k vidění v Mohendžodaru, ztratila svůj význam. Menší úrodu si lidé zvládli uskladnit i doma. Počet obyvatel větších měst se proto rapidně snížil.

Další možností konce je nějaká nepřátelská invaze. Přibližně v období okolo roku 1500 př. n. l. přišli indoevropští kočovníci, kteří hnali velká stáda krav. Mohl sem proniknout například i kmen Árjů.

Odtud pak jedna skupina obyvatel zamířila na západ a její potomci se stali předky současných evropských národů.

Další vlna kočovníků zamířila na jih. Zároveň mohlo někdy v této době dojít i k záplavám nebo zemětřesení. Civilizace zřejmě nezanikla v jediném krátkém okamžiku.

Výzkumy ukazují, že potomci domorodců z Mohedžodara možná přesídlili do okolí řeky Gangy, kde našli příjemnější podmínky k životu. Tam se totiž okolo roku 1200 př. n. l. začínají objevovat prosperující sídla.

Foto: Shutterstock, Pixabay, PX FUEL

Foto:
Lokalita:
Související články
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část světa jsou naprosto fasc
V rakouské Solné komoře, sevřené horskými hřebeny Dachsteinu a vonícími alpskými lesy, se rozkládá malebná vesnička Gosau. Toto místo působí, jako by vystoupilo z jiné doby – krajina nedotčená spěchem, kde čas plyne klidněji a každý pohled nabízí scenérii hodnou pohlednice. Gosau láká cestovatele, kteří touží po tichu, autenticitě a zážitku, který se zapíše hluboko do paměti. Největším magnetem
Navštivte jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy a zároveň jedno z nejstarších v Polsku. A až se ho nabažíte, pokračujte za krmením tuleňů a na polskou Saharu. Rádi o dovolené odpočíváte na pláži u moře nebo se procházíte malebnými uličkami plnými kaváren a stylových krámků se suvenýry? Obdivujete kostely, chrámy a historické budovy? Líbí se vám spíš aktivní dovolená plná dobrodružství? Láká
Užhorod je malebné město na západě Ukrajiny, ležící v Zakarpatské oblasti přímo u hranic se Slovenskem. Díky své poloze – jen pár minut od hraničního přechodu ve Vyšném Nemeckém – je Užhorod často považován za „bránu do Ukrajiny“. Dlouhodobě byl známý svou vícejazyčnou a mnohonárodní atmosférou – mísí se tu vlivy ukrajinské, slovenské, maďarské, české i romské kultury. V posledních dvou letech se
Máte rádi pohodu u bazénu a vodní radovánky ať už s dětmi, nebo bez nich? V tom případě se na Slovensku budete cítit jako doma. V zemi se totiž můžete vypravit až do 40 termálních koupališť, lázní a aquaparků. V tamních léčivých pramenech zaručeně naberete energii. Mrtvé moře v srdci Slovenska Na jižních výběžcích Pohronské pahorkatiny můžete najít jednu z nejstarších obcí na Slovensku. Vesnice
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
nasehvezdy.cz
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
Slavný hokejista Jaromír Jágr (53) se mění k nepoznání, ale možná ne tím směrem, který si jeho krásná přítelkyně, televizní moderátorka Dominika Branišová (30), přeje nejvíc. Pomáhá jí v domácnost
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
enigmaplus.cz
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za ja
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
21stoleti.cz
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
epochaplus.cz
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
Vývoj lidstva jde nezadržitelně kupředu, někdy dokonce spěchá tak rychle, že za sebou nechává stovky zmařených životů. Jindy ale přispěje ke zkvalitnění všedních dní, jako je tomu třeba v případě splachovacích toalet. Ovládnutí ohně, jednoho z prvních a nejdůležitějších vynálezů, však zcela zásadně proměnilo směr lidských dějin a položilo základy naší civilizace. Oheň: Dobrý sluha,
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
epochalnisvet.cz
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
Když se fotbalový klub Chelsea rozhodne vstoupit do světa realit, nevznikne z toho jen obyčejný projekt. V Dubaji se právě chystá unikát, který spojuje vášeň pro sport, luxusní životní styl a architektonické ambice. Rezidenční mrakodrapy s výhledem moře nabídnou nejen prvotřídní zázemí pro regeneraci, ale dokonce i střešní fotbalové hřiště. V Dubaji jsme zvyklí na ledacos. Nekonečné skypooly
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
historyplus.cz
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
První se ještě houpe na laně a dalšího už přivádějí. Hrstku přítomných svědků snad občas zamrazí při pohledu na těla mrtvých nacistických pohlavárů. Jenom kat se s poklidem kouká na vykonanou práci. Není nervózní. „Jsem pyšný na to, že jsem těch deset nacistů popravil. Někdo to musel udělat,“ prohlásí později…   Stínání hlav rozhodně nepatří
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
iluxus.cz
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
DS N°4, nejnovější výtvor představený společností DS Automobiles, je nyní k dispozici k objednání. Jako hybrid s autonomním dobíjením je DS N°4 k dispozici již od 770 000 Kč v zaváděcí akci na speciál
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
skutecnepribehy.cz
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
nejsemsama.cz
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
Na které vás čeká nejvíc zábavy, nejlepší servis a kde nejvíc načerpáte sílu z nespoutané přírody? Přinášíme vám výběr pláží na pobřeží Černého moře, na nichž si dovolenou v Bulharsku bezvadně užijete! Zlaté písky Pulzující život, dovolenková atmosféra a relax na lehátku s drinkem v ruce. Právě to je vyhlášená pláž Bulharska v letovisku Zlaté písky. Nachází se asi 17 kilometrů severně od přístavního města Varna. Jde
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz