V rámci výletu do Olomouce určitě stojí za to udělat si menší odbočku do obce Lipná asi čtyřicet kilometrů východně. Stojí tu totiž unikátní kostel sv. Jana Křtitele, poslední dochovaná dřevěná stavba svého druhu v široké oblasti, pocházející z roku 1746.  Roubená stavba je dlouhá 16 metrů a přestože jí schází věž, uprostřed hřebene vystupuje ze šindelové střechy alespoň malá zvonička krytá cib

Když se v Olomouci řekne Svatý Kopeček, nemusí to znamenat jen evropsky významné duchovní a poutní místo. Svatý Kopeček vzdálený jen pár kilometrů od centra města je totiž odjakživa také vyhledávaným místem odpočinku obyvatel Olomouce. Tradici poutního místa na Svatém Kopečku nezaložil žádný kněz či mnich, ale olomoucký měšťan a zámožný obchodník s vínem Jan Andrýsek. Na začátku 17. století se

Socha pohanského slovanského boha Radegasta stojí na hřebenu Radhoště, asi 1,5 kilometru západně od Pusteven. Je dílem sochaře Albína Poláška. Vznikla v roce 1930 ve Spojených státech amerických a v červenci roku 1931 byla přivezena z Frenštátu pod Radhoštěm pětispřežím při příležitosti Slovanské pouti na Radhošť. K působivé soše můžeme podniknout pěší túru z Dolní Bečvy. Trasa vede po zelené tur

Tento barokní komplex nalezneme asi 11 kilometrů od Uherského Hradiště. Patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na našem území. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležitost v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo významem daleko přesahující hranice českých zemí. Jsou tu pro nás připraveny dva prohlídkové okruhy. Zaprvé si můžeme pr

Při archeologických pracích probíhajících na romantické zřícenině hradu Rokštejn, který se nachází v údolí říčky Brtnice, čekalo badatele překvapení. Objevili zde totiž kostru novorozence, který byl kdysi zazděn na znamení bezpečnosti a šťastného osudu stavby. Od té doby se traduje, že Rokštejn obklopuje tajemná energie. To ovšem není zdaleka vše. Někde v okolí hradu se má nacházet legendární p

Stačí ujít jen necelé čtyři kilometry od Dvora Králové a ocitnete se v úplně jiném světě. Mezi prastarými kamennými giganty, které vám připomenou lidskou malost a křehkost. Na tom, jak vznikly Čertovy hrady, se geologové shodnou. Jsou to zvětralé, takzvané cenomanské pískovce z období svrchní křídy, na rozdíl od jiných druhů pískovců o poznání tvrdší a odolnější. Pozná se to mimo jiné i na tom,

Také jste se ve škole učili písničku o koudelníkovu synovi? Dnes už tady žádného koudelníka dozajista nepotkáte, ale město určitě navštivte, nebudete litovat. Ve středověku bývala Kutná Hora především díky kutání stříbrných rud a tavbě drahocenného kovu jedním z nejvýznamnějších českých měst. Jen si zkuste představit, že město obstarávalo zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. Dnes je

Místo na protáhlém ostrohu nad řekou Moravicí si lidé vybrali k osídlení už před čtyřmi tisíci lety. Trvalou stavbu, která měla přežít staletí, tu však až v polovině 13. století začal budovat král Přemysl Otakar II., po jeho smrti se tu usadila jeho ovdovělá choť Kunhuta. Nějakou dobu byl hrad sídlem Opavského knížectví, to pak ale své centrum přeneslo přímo do Opavy a význam Hradce náhle už ne

Profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, nadšený amatérský archeolog, byl přesvědčen, že ve skalách na severním úbočí vrchu Kotouč nedaleko Štramberka na něj jednou čeká zázračný nález. A věřil tomu tak, že se ten zázrak opravdu stal. Už rok pan profesor s najatými dělníky prolézal jeskyni zvanou Šipka 130 metrů nad říčkou Sedlničkou, do té doby plnou usazených hornin. Už věděl, ž