Pyšný a majestátní hrad, který nebyl nikdy dobyt, dnes připomínají jen trosky jeho někdejší velikosti. Jeho historie je stejně zajímavá jako současnost.

Šlechtické večírky na nádvoří, stejně jako desítky děl a mušket vojáků totiž na Helfštýně nahradily kovářské výhně a perlíky.

Kde se nachází?: u Lipníka nad Bečvou na Přerovsku

GPS souřadnice: 49°31’5,24″N, 17°37’42,87″E

Web: www.helfstyn.cz

Majestátní trosky Helštýna, které se vypínají nad údolím Moravské Brány, uhranuly badatele na konci 18. století natolik, že začaly spřádat příběhy o jeho tisícileté historii.

Faktem ovšem je, že první malé opevnění na tomto kopci vyrostlo takříkajíc načerno, a to ve 13. století. Postavil si jej rytíř Friduš z Linavy, aniž by ho nějak trápilo, že půda patří k cizímu panství.

Navíc pak opevnění u významné obchodní stezky používal k loupeživým výpadům do okolí.

Nakonec proti renegátovi zasáhl král Václav II., hrad zabavil, aby pak skončil v rukou pánů z Kravař, kteří začali pracovat na tom, aby se z tvrze stal nedobytný středověký hrad.

Husitská bašta

Za Lacka z Kravař, který podporoval učení Jana Husa, se Helfštýn stal důležitou hradní pevností nejen díky poloze ale také pro důkladné opevnění. Před vypuknutím husitských válek proto patřil k hlavním baštám rebelantů.

Zajímavé však je, že se o něj vlastně vůbec nebojovalo, jako by se armády bály na něj zaútočit. Kravařští totiž museli před králem Zikmundem kapitulovat a odevzdat mu hrad bez boje, ani pak ale na něj husité nezaútočili.

Co se v tomto období s opevněním dělo není úplně jasné, nicméně po válečných letech skončil v rukou Pernštejnů. Ti se rozhodli ještě zdokonalit jeho opevnění, přidat rozsáhlé předhradí a také nový systém bran a věží.

Pevnost se tak rozrostla do podoby, o jejíž rozlehlosti napovídají stopy, které se dochovaly dodnes. Třeba zdejší hradby jsou považovány za nejdelší u nás.

Čas bujarých večírků

Bohužel se velké přestavby na Helfštýně, stejně jako další nákladné projekty, podepsaly na pernštejnské pokladnici. Dluhy narůstaly a Jan z Perštejna musel hrad prodat potomkovi slovenské šlechty Půtovi z Ludanic. Jeho rod si ale sídla dlouho neužil.

Už v roce 1571 se stala jedinou dědičkou majetku tehdy pouze pětiletá Kateřina z Ludanic. Jako mladou a bohatou dědičku si ji v roce 1580 vzal za manželku proslulý Petr Vok z Rožmberka, bylo jí tehdy patnáct let.

Nakrátko se pak dřívější strohá pevnost stala svědkem opulentních večírků novomanželů, musely být opravdu odvážné, protože zkazky o nich přetrvaly celá staletí. I bohatý Petr Vok ale musel nakonec Helfštýn prodat a pevnost pak několikrát změnila majitele.

Raději jej zbourejte

Za třicetileté války se panství ujali brzy nenávidění Ditrichštejnové, proti nimž dokonce vypuklo povstání kvůli jejich chamtivosti a proto i vykořisťování poddaných a prosazování katolické víry.

Hrad se pak v roce 1626 marně pokoušel dobýt dánský generál Mansfeld. Ukázalo se, že původní gotická pevnost dokáže armádám dobře vzdorovat i po několika staletích.

Dokonce tak dobře, že zemská vláda rozhodla, že má být Helfštýn zbořen, aby náhodou nepadl do ruky Turkům. To sice Ditrichštejnové odmítli, nicméně stejně museli část budov zlikvidovat.

Helfštýn tak od roku 1656 začal ztrácet nejen podobu panského sídla, ale také svou důležitost. Hrad pustl dále a jeho zkázu urychlili ve druhé polovině 18. století i sami Ditrichštejnové, když k demolici vnitřního hradu použili vlastní dělostřelectvo.

Ironií je, že nedobytnou pevnost nakonec ničili i pomocí děl její vlastní obránci.

Co nesmíte minout při návštěvě Helfštýna?

Festival Hefaiston – Poprvé se v novodobé historii hradu Helfštýn rozezněly kovadliny uměleckých kovářů v srpnu roku 1982.

Tehdy se tu sešlo 18 mistrů kovářů, aniž by tušili, že svým setkáním položí základy úžasné tradici.

V současnosti se Hefaistonu každoročně účastní stovky kovářů z celého světa. Vždy poslední srpnový víkend se tak hrad Helfštýn promění v obrovskou galerii kovářských skvostů, které soutěží o nejvyšší ocenění.

Zámek Lipník nad Bečvou – Zámeček v Lipníku nad Bečvou si nechali na začátku 17. století vybudovat páni z Vrbna.

Za jeho podobou pak stál zřejmě některý z vlašských architektů, který klenby ozdobil ornamentální štukovou výzdobou.

Sídlo pak bylo v 19. století znovu přebudováno tentokrát v novoklasicistním stylu. Dnes tu sídlí městský úřad a návštěvníci si mohou odpočinout v krásném zámeckém parku.