Na půvabném místě v kraji rybníků nedaleko Netolic si kdysi Rožmberkové vystavěli hospodářský dvůr zvaný Leptáč, který Vilém z Rožmberka velkoryse daroval slavnému budovateli rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan.

Netrvalo dlouho a pan Vilém své velkorysosti zalitoval.

Krčín totiž dvůr zvelebil natolik, že ho s ním rožmberský velmož rychle vyměnil zpátky za podle něj přijatelnou cenu – za město Sedlčany a přilehlých deset vesnic. A rozhodl se v tomhle krásném koutu přírody vybudovat něco ještě dokonalejšího.

Krása vystouplá z bažin

Náplní života šlechty odnepaměti byl i lov, a tak se využití objektu jako loveckého zámečku přímo nabízelo. Musel být ovšem náležitě nákladný a reprezentativní.

Od toho tu ale byl věhlasný architekt Baldassare Maggi z Arogna, který se rozhodl pro inspiraci nejluxusnějšími římskými vilami. Určitě si zakázku pochvaloval, protože tak volnou ruku od jiných zákazníků hned tak nedostal.

Kromě zámečku totiž mohl vytvořit celý areál včetně renesanční zahrady.

I když musel překonávat nečekané obtíže v podobě bažinatého terénu, který si vyžádal průběžné zpevňování olšovými piloty, dokázal stavbu odevzdat za neuvěřitelných šest let, a to i včetně nákladné práce malířů a štukatérů.

Od moru až po biograf

Kratochvíle se později stala útočištěm posledního z Rožmberků Petra Voka, který se tu s celou rodinou ukryl před morovou nákazou, ohrožující Český Krumlov, nakonec se ale dostal do finančních potíží a Kratochvíli prodal císaři Rudolfu II. Ten si ovšem svého nákupu patrně příliš nevážil, protože Kratochvíli ani jedinkrát nenavštívil.

Mnohem víc se ze zámku těšili pozdější majitelé – Schwarzenbergové, a dokonce i stát, který Kratochvíli získal po zestátnění v roce 1922. Restaurátorské práce byly rozsáhlé, ale nakonec umožnily v roce 1981 otevřít rozsáhlou expozici českého animovaného filmu, která tu vydržela až do roku 2006. Od té chvíle začalo navracení Kratochvíle do původní renesanční podoby, kterou si můžeme dosyta užít i v dnešní době.

Ve Zlatém sále oči přecházejí

Můžeme tak obdivovat třeba Velký sál, který za rožmberských dob sloužil ke společenským setkáním jihočeské smetánky, a hned vedle pak čeká Zlatý pokoj, soukromý prostor Viléma z Rožmberka s filigránskou štukovou výzdobou italského mistra Antonia Melany.

Po cenném drahém kovu je pojmenován i slavný Zlatý sál, nejokázalejší místnost zámku, po právu označovaná za vrcholnou ukázku italského štukatérského umění.

Dnešní návštěvník bude ohromen úplně stejně jako Rožmberkovi hosté. Především klenba je vpravdě uměleckým dílem, v současnosti pečlivě restaurovaným a znovu pozlaceným.

Také keramická podlaha byla rekonstruována podle dochovaných originálních dvoubarevných dlaždic, které se doplňují se vzorem malovaných tapet na stěnách. A to nás ještě čeká takzvaný Vladařův pokoj – soukromá Vilémova pracovna.

Při prohlídce ovšem nevynecháme ani provozní místnosti včetně lázně nebo přípravny jídel.

Všechno hlídá vodní příkop

Zcela jiný zážitek pak poskytuje kaple Narození Panny Marie s bohatě zdobenou klenbou.

Součástí prohlídek je samozřejmě také manýristická renesanční zahrada s bylinami a zemědělskými plodinami, uskupenými v záhonech geometrických tvarů a obklopená vodním příkopem.

Kratochvíli najdeme necelých třicet kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a návštěvy rozhodně litovat nebudeme.

Foto: Shutterstock