Východomoravská metropole Zlín je bezesporu jedním z nejzelenějších krajských měst v celé zemi. Návštěvníkům se naskytne jedinečné panorama baťovských domků z neomítnutých červených cihel protkané zelení. Přímo ze středu města pak netypicky vyčnívá rozsáhlý bývalý tovární areál.
Zlín je díky velikánovi českého průmyslu a obchodu Tomáši Baťovi (1876–1932) městem, které zažilo snad nejprudší a nejefektivnější vývoj v českých dějinách. Není proto divu, že stopy tohoto velkého Čecha najdete ve Zlíně takřka na každém kroku.
Většina veřejných objektů postavených za Bati byla vybudována podle stejného klíče. Základem je železobetonový skelet s modulovým rozpětím 6,15 x 6,15 metru, sklo a ocel.
Amerika na Moravě
Baťa se nechal inspirovat v Americe, kde se měří vzdálenost ve stopách – přepočtem do naší metrické soustavy pak vzniklo originálních 6,15 metru.
Právě díky stavebnímu rozmachu v první polovině 20. století je Zlín označován za „živou učebnicí funkcionalistické architektury“.
A které stavby schované v údolí na pomezí Chřibů, Vizovické vrchoviny a Hostýnských vrchů v sobě baťovského ducha rozhodně nezapřou?
Kromě radnice a řady továrních budov, kde nyní najdete obchody, služby, kavárny, restaurace a další, jde také o krajskou nemocnici, kaskádovitě posazené internáty na Gahurově prospektu, budovy Univerzity Tomáše Bati, Velké kino, vily ředitelů firmy Baťa, Filmové ateliéry na Kudlově, Tomášov (nyní hotel a klinika reprodukční medicíny), zrekonstruovaný obchodní dům přímo v srdci Zlína, případně sousedící hotel Moskva (někdejší Společenský dům) a budovu Tržnice.
Mrakodrap s pojízdnou kanceláří
Nejznámější dominantu města, správní budovu č. 21 – mrakodrap (ve své době byla 2. nejvyšší budovou v Evropě), si vzal pod palec už Tomášův bratr Jan Antonín Baťa, jenž navedl ty nejlepší architekty tím správným směrem.
Součástí budovy, kde dnes sídlí krajský úřad, je i proslulá pojízdná ředitelská kancelář obuvnického kolosu, která měla sloužit pro rychlejší komunikaci s vedoucími jednotlivých podlaží.
Smutným paradoxem je, že díky válce a emigraci se kanceláří již žádný z Baťů nesvezl.
Dobrou zprávou pro turisty je, že za výjezd na vrchol mrakodrapu nemusí platit žádné vstupné, jen je potřeba se objednat. Ti, koho zajímají baťovské domky, mají na výběr.
K vidění jsou ve městě nejstarší čtvrtdomky s mansardovou střechou a čtvrtdomky omítnuté, ty jsou nejvzácnější. Mnohem hojněji jsou ve městě zastoupené typizované rodinné domky z červených neomítnutých cihel s rovnou střechou.
Nutno říct, že ve 30. letech minulého století šlo o značný luxus. Koupelnu s vanou, splachovací záchod a obývací pokoj se schodištěm do horního patra s přilehlou zahrádkou obklopenou zelení měl tehdy málokdo!
Odpočinek ve Zlíně
Tady možná doplnit ještě nějakou větu. Nejen místní, ale i návštěvníci ocení moderní úpravu parku Komenského a Gahurova prospektu, který najdete v blízkosti nejrušnější silnice.
Vtip architektonického zpracování je v tom, že když si na pečlivě upravený trávník naproti zlínskému obchodnímu domu lehnete a chcete si číst, žádné automobily neuslyšíte!
Ve zmíněném parku si kromě poležení na trávě můžete koupit i občerstvení v přilehlých podnicích na ulici Školní.
Milovníci umění jistě ocení i originální konstruktivistické dílo sochaře Rudolfa Valenty, který na náměstí Práce vztyčil dílo s názvem Velký Fibonacci. Znalci matematiky už jistě bystří.
Jde o 22 metrů dlouhou lomenou linku v prostoru, která odkazuje na slavného renesančního matematika a jeho nekonečnou posloupnost čísel. Ta představuje čísla v řadě, kdy každé číslo je součtem dvou předchozích. Dílo je hezky vidět i z mrakodrapu.
Modernizace se dočkala i obytná sídla. Třeba sídliště na Jižních Svazích je koncipováno jako příjemné místo k životu vsazené do relaxačního prostředí Centrálního parku.
Sportovci jistě ocení i poměrně nové přilehlé hřiště na discgolf a v létě koupaliště, odkud je výhled na Zlín.
Kongresové centrum Zlín, Vzdělávací komplex UTB
Na skok do přírody
Až budete mít Baťovo impérium prošlé a zakončené návštěvou vily T. Bati poblíž břehu řeky Dřevnice, zkuste si naplánovat i výlet mimo město. Inspirujte se třeba naším tipem na pěší výlet za malenovickým pramenem Svatá voda.
Oblíbené výletní, ale také poutní místo v lesích nad Malenovicemi ukrývá zázračný pramen, který má prý léčivé účinky. Tato zlínská čtvrť nabízí jako bonus návštěvu malenovického hradu.
Od Svaté vody vedou i další vycházkové trasy po okolí, například po stezce zdraví Tlustá hora. Stezka nabízí řadu možností pro aktivní trávení volného času – běh, posilování, dětské hry a cykloturistiku.
Součástí je i atypický lesní altán a lanová visutá lávka.
Trasa k ní vede po významné poutní Cyrilometodějské stezce.
Kolektivní dům
Hned vedle vily Jana Antonína Bati stoupá do výšky jeden ze dvou „kolektivních domů“ na území bývalého Československa. Levicová myšlenka kolektivního bydlení ale záhy narazila na své limity.
Obyvatelé domu nebyli „dostatečně kolektivističtí“ a třeba skromné vybavení kuchyňských koutů pro ně rozhodně nebylo komfortní. V prostorách bývalé restaurace můžete navštívit kulturní institut Alternativa, kde se konají kulturní, vzdělávací i společenské akce.
Foto: Město Zlín
