Abychom viděli přírodní krásy, nemusíme jezdit ani do zahraničí. Naše země ukrývá mnoho unikátních míst, která stojí za to vidět. Poušť, vodopády nebo tundra, to vše se nachází u nás.
1. Poušť v jižních Čechách
Kde: Chráněná krajinná oblast Třeboňsko, Jihočeský kraj
Chráněné místo od: 21. května 1954
Nadmořská výška: 411–415 m. n. m.
Rozloha: 0,8 ha
Necelé 4 km od jihočeského m
Severočeské město Litvínov je známé především kvůli svému hokejovému klubu a místním chemickým závodům. Ale nachází se zde i jedna architektonická zajímavost. V roce 1958 zde byl dostavěn tzv. koldům, tedy kolektivní dům.
Jeho autorem byl architekt Václav Hilský (1909–2001), který jej společně s Eugenem Linhartem (1898–1949) navrhl již koncem 40. let pod vlivem Le Corbusiera.
[caption id="at
Vodní zámek Červená Lhota se nachází v jižních Čechách v okrese Jindřichův Hradec a to u vesnice stejného jména. Tak jako obdobně u řady jiných zámků, také zde v 15. století na jeho místě stála jen tvrz. Později byla přestavěna na zámek v renesančním slohu. Zajímavé je, že se původně jmenoval Nová Lhota.
Majiteli zámku bylo několik šlechtických rodů. Svůj současný název Červená Lhota získal po
Šlechtic Jindřich Prakšický se 25. července 1582 chystá se svým zbrojnošem panem Jiřím Vlčkem na lov. Naskočí na osedlané koně a za chvíli už jim zůstává hrad Buchlov za zády. Hradní pán teď ještě netuší, že mu zbývá sotva pár hodin života…
Chystají se lovit. Hradnímu pánovi se na boku v pouzdře houpe i rapír (druh kordu – pozn. red.), jeho osobní zbraň. Nepřejde ale moc času, když se údolím oz
Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých.
Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších
Počátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského císaře Napoleona I.
Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci. Tam
V České republice není o krásná a zajímavá místa nouze. Není proto divu, že je vyhledávanou destinací nejen domácích, ale i zahraničních filmových štábů. Které hrady, zámky či města se ve filmech objevují nejčastěji?
Praha
Místo: Hlavní město je asi nejobsazovanější hvězdou českých, ale po sametové revoluci i řady zahraničních filmů. Je lokací vskutku univerzální. Mohou se v ní natáčet filmy
Řinčení zbraní se rozléhá kolbištěm. Vyděděný rytíř v turnaji vítězí. Pod přilbicí nikdo nepozná, co je zač. Vincenc Karel Auersperg se nad románem Ivanhoe skotského spisovatele Waltera Scotta zasní. To je tak romantické…
Mimořádně očekávaný. Takový je příchod Vincence Karla Auersperga (1812–1867) na svět. Dědic vznešeného domu se totiž narodil jako pohrobek. Jeho otec Vincenc Nepomuk zemřel o
„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou. Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce…
Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí v
Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.
Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy česk