Dlouho zámek Kynžvart v průběhu dějin hledal svou podobu, až se z renesanční ruiny proměnil v jedinečnou výstavnou perlu vídeňského klasicismu. Na rozdíl od mnoha hradů a zámků, které jsou dnes jen prázdnou kamennou slupkou, nabízí na každém kroku něco cenného a neopakovatelného.
Možná vás napadne, co vlastně znamená ono zvláštně znějící slovo Kynžvart. O jeho vznik se postaral středověký hrad, k
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách.
Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků.
Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce 1976 uza
Jednou z unikátních přírodních památek Sokolovska jsou takzvané Rotavské varhany, vzdálené pouhý kilometr od obce Rotava. Jedná se o dvanáct metrů vysoké čedičové hranoly, které jsou pozůstatkem třetihorního vulkánu.
Vzdáleně mohou připomínat varhanní píšťaly. Cestu za tímto neobvyklým útvarem můžete spojit s návštěvou města Kraslice, které je významné pro svůj textilní průmysl a také pro výrobu
Hlavním lákadlem města Tachov je středověké opevnění, které patří k nejzachovalejším v Česku. Při návštěvě tohoto starobylého města nezapomeňte ani na prohlídku zdejšího zámku přestavěného v 18. století v klasicistním stylu.
Tragickou připomínkou válečných zvěrstev je mohyla postavená na památku hrůzných pochodů smrti. Před koncem druhé světové války byl totiž nespočet vězňů z koncentračních tá
„To by tak hrálo, aby si Němec budoval své sídlo na území mé říše,“ zlobí se český kníže Vladislav I., když vyslechne zprávu spěšného posla, který před chvilkou sesedl z koně. „Pošlu na něj vojsko a dám mu zavyučenou,“ umíní si. A jak řekne, tak také udělá.
„Postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále,“ píše kronikář Kosmas (asi 10
Ten, kdo přijede do západočeských Mariánských Lázní, by jen těžko uvěřil tomu, že zde v dávných dobách byly jen lesy plné bažin. Kolem stovky vyvěrajících léčivých minerálních pramenů ale za staletí vyrostlo romantické, a přesto moderní vzkvétající město známé po celém světě. Dnes sem za léčením, odpočinkem i zábavou každoročně zavítá na 300 000 hostů.
Kdysi dávno prý hlubokými lesy na místě dneš
Mariánské Lázně jsou jedny z našich nejslavnějších lázní. Hosty zde byli korunované hlavy, umělci, průmyslníci, vědci i tisíce obyčejných lidí.
V návštěvních knihách místních lázní a hotelů bychom našli jména jako Goethe, Chopin, Mahler, Edison, Twain, Kipling a stovky dalších, jejichž jména se stala součástí encyklopedií.
Vlakem sem přijel i císař František Josef i anglický král Edward VII
Řeč je o Mariánských Lázních, které si zamilujete na první pohled a budete se sem rádi vracet nejen na léčení.
Mariánky, jak jim všichni důvěrně říkají, jsou mezi významnými lázněmi České republiky nejmladší – jejich historie se začala psát před necelými dvěma sty lety. O to bouřlivější a zajímavější vývoj město mělo. Již po 100 letech existence patřily k nejznámějším lázním světa a hostily sla
Jsou památky, které nás na místě, kde stojí, docela překvapí. Kdo by třeba uprostřed západočeských lázní čekal výstavný pravoslavný chrám v byzantském stylu?
To, že západočeské lázně jsou už dlouho cílem hostů z Ruska, je všeobecně známo. Bylo tomu tak už v 19. století, kdy se sem ruští návštěvníci i pacienti jen hrnuli. V Mariánských Lázních se jim líbilo, ale postrádali důležitou věc: pravoslav
Kolonáda Maxima Gorkého je se svými 180 metry je nejdelší lázeňskou kolonádou v republice a na rozdíl od mnoha jiných není kamenná, ale litinová.
Neobarokní konstrukce na sklonku 19. století nahradila původní starší kolonádu, její jednotlivé části byly odlity v železárnách Blansko a montovány přímo na místě.
Mariánské Lázně: Procházka za zpěvu fontány
O vybudování kolonády podle projektu víd