Stavitelé zámku Kačina na dosah Kutné Hory se na počátku 19. století velkoryse rozmáchli a vytvořili rozlehlý areál ve tvaru podkovy. Rod Chotků tu po sobě zanechal nejen bohatě vybavenou knihovnu se 40 000 svazky z dob 16. až 19. století, ale také lékárnu, konírnu, taneční sál, obrazárnu nebo zámecké divadlo. Dnes prostory zámku využívá také Muzeum českého venkova. Zámecká zahrada ve stylu

Od návštěvy zámku tak nějak samozřejmě očekáváme, že uvidíme historické interiéry a sbírky uměleckých děl či zbraní. Přesto nás to nijak nepřipraví na nádheru, kterou objevíme, vstoupíme-li do zámku Žleby jen pár kilometrů od Čáslavi. Pokud bychom měli jedním slovem charakterizovat zámek Žleby, nejvhodnější by asi byl výraz „změna“. Odborníci na architekturu si mohou nadšeně mnout ruce, když sl

V historii nalezneme mnoho středověkých hradů, které jejich majitelé po letech či staletích přestavěli na modernější a pohodlnější zámek. O tom, jak se to dělá, by se všichni mohli poučit v Horšovském Týně. Za zakladatele gotického hradu v Horšovském Týně je považován pražský biskup Jan III. z Dražic, kterému v polovině 13. století přestal vyhovovat zastaralý a málo opevněný původní biskupský d

Cirterciácký klášter ve Žďáru byl založen už v roce 1251 na místě, které si osobně přijeli vybrat opati klášterů ze Sedlce a Velehradu. Ani vypálení kláštera za husitských válek nezabránilo jeho rozvoji, tím spíš, že hodně pomáhal i sám Jiří z Poděbrad, který byl potomkem zakladatele kláštera. Jednou z nejvýznamnějších osobností kláštera se pak stal opat Václav Vejmluva, zakladatel kostela

Neuvěřitelně vytrvalí byli ve Vizovicích, než nakonec postavili tenhle nádherný zámek. Několikrát museli začínat znovu od začátku, ale výsledek, který můžeme obdivovat dnes, za všechny ty obtíže určitě stojí. Už v polovině 13. století sám panovník Přemysl Otakar II. byl osobně u toho, když byla sepsána zakládací listina cisterciáckého mužského kláštera Rosa Mariae ve Vizovicích. Klášteru se řík

Tento barokní komplex nalezneme asi 11 kilometrů od Uherského Hradiště. Patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na našem území. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležitost v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo významem daleko přesahující hranice českých zemí. Jsou tu pro nás připraveny dva prohlídkové okruhy. Zaprvé si můžeme pr

Místo na protáhlém ostrohu nad řekou Moravicí si lidé vybrali k osídlení už před čtyřmi tisíci lety. Trvalou stavbu, která měla přežít staletí, tu však až v polovině 13. století začal budovat král Přemysl Otakar II., po jeho smrti se tu usadila jeho ovdovělá choť Kunhuta. Nějakou dobu byl hrad sídlem Opavského knížectví, to pak ale své centrum přeneslo přímo do Opavy a význam Hradce náhle už ne

Po slavném svůdníkovi jménem Giacomo Casanova vzdychaly ženy už za jeho života a mnohé v tom pokračovaly i v následujících staletích. V Čechách nenajdeme místo, kde by bylo možné si to vzdychání po svůdnické legendě užít tak jako na zámku v Duchcově. Nejstarší panské sídlo stávalo na místě dnešního duchcovského zámku už na konci 14. století, ale po čtyřiceti letech ho požár navždy vymazal z his

Pokud se vydáme do města Boskovice, máme jako málokde na vybranou. Navštívíme raději zdejší hrad, nebo si vybereme zámek? Ztrácet čas vybíráním je ale zbytečné. Za prohlídku totiž rozhodně stojí obojí. Vznik boskovického hradu se poněkud ztrácí v mlhách historie. Pravda, existuje pověst, podle níž ho založil bývalý ptáčník Velen, který zachránil brněnského knížete zbloudivšího v lesích při honu